Hezky napsané "předsedo"

Honzo, pěkné

díky, Jitko

Dík, Jeníčku

P.S.: pozdravuj Danu

Dříve jsem, považoval za mega strašnou práci sběr brambor - nekonečnost řádků pole , ohlý hřbet a nepříjemnost na omak. Podobně vykořisťování levné, dětské síly na otcově zahrádce. Sice mluvil o vitaminech rybízu - aby mou sklizeň následně kvasil ! Byl jsem zcela fascinován, když k němu přišli docela vzdělaní lidé, dlouze stáli a besedovali nad kompostem ! Co tam řeší - nad tou divnou hmotou - hlínou ? Čas se posunul. Každá moje návštěva musí jít ke kompostu ! Popyšňuji se kvalitou, obrovským množstvím žížal - Tráva ze sekačky + dřevo piliny - dávají teplo, pak kamarádky rousnice (Lumbricus terrestris), mají úplný karneval ! Jako muž, i já rád pracuji se semenem ! Pravda, všechno se to nějak mění, tedy včera z loňských květin k plotu ! Hřbet již nebolí, oblafl jsem jej - plížím se po kolenou, (nechce se mi vstávat), posunuji se - nikoliv k jezeru, ale k našemu potoku ! Zajímavý, celoživotní objev ! Vždy jsem výhradně používal rukavice. Čím starším, přišel jsem na to, že nejlepší rukavice jsou vlastní holé ruce ! Ten dotek s divnou hmotou - již divný není. Naopak, svého druhu jde o nový druh jakéhosi spokojeného botanického orgasmu !

Na to nemám jinou odpověď jen

Něžně a krásně napsáno... lidé nějak neumí žasnout,třeba zrovna nad tou hlínou,která je velmi vzácná,proto by jsme jí neměli ničit chemií,ale přímo jí hýčkat..