S vědomím, že se děti umějí o sebe dobře postarat se dveře do nového života, otevírají určitě lehčeji...

Přijměte soustrast, maminku má člověk jen jednu Jene... Ta Vaše očividně prožila naplněný život s požehnáním.

Děkuji Filipe. Pravda ten život nebyl jednoduchý a slunce často nesvítilo. Díky ní jsme na světě a dětství bylo fajn, mohli jsme se o rodiče opřít. Táta nám odešel brzy, já byl na vojně a brácha na prahu dospělosti. Zvládli jsme to, pak nám do rodiny přišel nový přítel mámy, což pro nás nebyl druhý náhradní otec, ale blízký kamarád a pro naše děti opravdový děda. Toho prvního nepoznaly. Smutná chvilka, ale život jde dál a navíc humor u nás v rodině převládal a nikdy nás neopouštěl.