Pro někoho je auto životní styl, sestra byla vedle, když jí kdysi jeden kluk řekl, že ho ani nenapadlo za ní přijet, protože neměl auto k dispozici a autobusem nejel už tak 5 let, ani neví, jak by to hledal v jízdních řádech.

Občas si říkám, zda to těm lidem stojí za to, když vidím kolony každé ráno před městem, asi 9 km před městem se už nejede plynule. Přitom v okolí onoho města dobře veřejná doprava funguje.

To je právě ten údiv - auto dobrý služebník, ale špatný pán. Nebo jinak: individuální výhoda se při nadměrném množství mění v nevýhodu - to jsou ty pravidelné zácpy. A pak údiv: není to už závislost, když to lidi podstupují denně, přičemž tzv. "sockou" by do svého cíle dojeli dřív? (v některých případech určitě)

Jak autem tak vlakem cestuji pravidelně, byť zdaleka ne každý den.

Vlak je sázka do loterie. Ani místenka v první třídě není 100% zárukou, že budete sedět (vlak přijel bez vagonu první třídy, taktak jsem urval místo na výklopném sedátku v uličce). Občas se stává, že jsou spoje narvané a nesednete si. Tomu říkám opruz zase já, pan Hollan z Masarykovy univerzity to asi vnímá jinak

Auto je jistota. Provoz je sice mnohem dražší, ale víte na čem jste. Chápu, že jízda po Praze může mnohé mimopražské odradit, ale i ve všední den bývá auto často nejrychlejší způsob dopravy. Samozřejmě jsou výjimky - zařadit se ve špičce do kolony na magistrále a pomalu popojíždět dlouhé desítky minut, to je opravdu opruz, to s panem fyzikem souhlasím. Ale když máte hodně zavazadel, děti, kočárky atd., tak prakticky není o řešit. Ani parkování nemusí být problém, pokud máte garáž. Že to není levné? Souhlasím. A je to tak v pořádku, pohodlí holt bývá málokdy zadarmo.

Fakt je ten, že jsme zpohodlněli a má to svou cenu, nepohodlné chození pěšky ale zadarmo je. Má to své výhody: rozmyslíte si, co si zabalíte, když to táhnete na zádech, pohyb na vzduchu je zdravý, dostanete se tam, kam se autem nedostanete. Po výstupu z auta se stáváme všichni chodci, ikdyby šlo jen o tři kroky. Samozřejmě jste limitováni fyzičkou a musíte počítat s tím, že za hodinu se posunete o cca 4 až 5 km. Jinak velká vzdálenost, spoustu bagáže, celá rodina a potřeba dojet někam včas, tam je jízda autem nejlepší řešení.

Neznám nic lepšího než je automobil. Vlastním od konce minulého století špičkové vozidlo Hyundaié Akcént, jež má za ta léta naježděných už téměř 30.000 km A po mé milované druhé polovičce, je nejbližším miláčkem, o něhož se ze všech sil starám což je vidět, neb stále vyhlíží jako by sjel z výrobní linky a v garáži trávím více času než v blízké restauraci nebo postýlce s manželkou.

Cesty plánuji jen když v předpovědích počasí hlásí slunečné počasí se setrvalým atmosférickým tlakem, odpovídajícím rosným bodem a pokud možno slabším větrem až bezvětřím, aby se zbytečně nezvyšovala spotřeba nutností překonávat zvýšený odpor vzduchu při protivětru.

Jezdíme zásadně pouze ve dvou, kdy já sedím vpředu vlevo za volantem a žena na zadní sedačce vpravo, jednak kvůli vyrovnanému zatížení obou náprav, a aby mi nekecala do řízení, a též protože že je zbrklá a když zatavím, je schopná se nerozhlédnout a otevřít dveře do cesty jinému vozidlu a takto mám jistotu, že je otevře a praští nanejvýše u chodníku u něhož zastavím nějakého chodce.

Po návratu před uložením do garáže vozidlo omyji včetně skel zevnitř, osuším a navoskuji. Vyluxuji včetně motorového a zavazadlového prostoru, který je též jako nový, neb prakticky nepoznal žádného zavazadla a na případné nákupy, zejména větší jezdíme zásadně MHD, neb máme jako penzisté slevy, ba dokonce dopravu zdarma, tak vždy MHD vytížíme jak jen je možné a jsme schopni ze všech sil unésti.

Ale abych se vrátil k tématu, tak vždy zkontroluji baterii, kterou případně dobiji, stejně i před vyjetím a zkontroluji stav osvětlení a provozní kapaliny, které též doplním. Silikonem ošetřím gumová těsnění dveří, sundám či podložím stěrače aby gumičky nebyly deformovány. Zkontroluji tlak pneu a po zaparkování vyzvednu heverem a podložím vozidlo pod prahy, aby se stáním nezplacaťovaly a nedeformovaly pneu v místě dotyku s podlahou.

A když té fosilní zábavě, jak trapně nazývá autor, se věnuje čas tak sousedé i zdejší čtenáři mohou jen blednout a závidět.

Jen na vysvětlenou, autor si název vypůjčil od jeho skutečného autora pana Hollana, na nějž v závěru textu kurzívou odkazuje. Máte k autu záviděníhodný vztah, nicméně já Vám nezávidím, je to asi tím, že rodiče ani prarodiče ho neměli a já si ho pořídil až ve 33 letech. Do té doby pěšky, kolo, batoh na záda a vlak. A mám to rád dodnes. Auto nemám jako miláčka, ale jako pragmatickou potřebu. Přece jen je lepší jet někam hodinu přímo, než tři hodiny oklikou s dvěma přestupy. Ale občas platí to heslo ČD "auta stojí, vlaky jedou"

A tos ještě Honzo nezmínil ty, pro které je to životní filosofií. Mně kdyby vzali řidičák, tak mě zavraždí:)))

Těmhle "filosofům" a koníčkářům fandím. Ti, co dokáží zrenovovat trosku v nablýskaného veterána (dávají tomu čas, peníze a lásku) si zaslouží můj obdiv. A ti, co vyjedou s rozpadající se herkou tisíce mil a dokáží si to v různých podmínkách i opravit - třeba cestovatele s trabantem a i Tebe, před těmi se hluboce skláním. Ovšem, když někdo potřebuje jet 200 m do trafiky pro cigára, to už je jiný příběh, ti můj obdiv nemají, spíš údiv

Píši o chajdě, 17 km vzdálené od bydliště. Základní spojení vlakem, zcela bez problémů. Základ zásobování - baťoch ! Známý mne vzal i na parní lokomotivu - celoživotní zážitek ! Motocykl Jawa, jako luxus, zároveň jako prostředek na přesun materiálu ! Na deskách se sedělo, lucernička se kývala na nosiči - Řidič baťoch dopředu - spolujezdec - dozadu ! Policista zíral, vše prošlo ...

Škoda 120-L, jako zjevení ! Povinné leštění chromových součástí - Prší, nikam nejedeme, vozidlo by zmoklo ! Zevšednělo a otec si na výletě dal k obědu pivo. Zde mají dobré, dal si další - Vezmou ti řidičák ! Ať mi jej už konečně odeberou - budu mít pokoj ! Auto mi daroval, já jej nechápal ! Pocit synka, milionáře z Dallasu !

Přestěhováním se do krajského města, kopec problémů ! Jak zajistit garáž, kde na sídlišti vůbec parkovat a o centu města ani nemluvě ! Zde slogan - Kam dojede MHD, vozem nejedu. Pořízení chalupy 31 km, pak Škoda stále dobrá ! Když se začal samovolně otevírat kufr, 3 válce říkaly, že to stačí a dým za vozem - Renault Megane! Já se ocitl v raketoplánu, fascinován, že vše funguje - startuje ! Přesunem na důchodek jsem objevil, že auto mne Obtěžuje - Dar dceři ! Objev Bus sítě - Neuvěřitelné, těch 31 km lze busem absolvovat za 1 hodinu, za levný peníz !

Závěr - O výhodě vlastního vozu není sporu. Na straně druhé jsme asi nějak vyměkli! Vlak s baťochem skutečně u chajdy 30 let sloužil ! Auto je spotřební předmět, pravda velice drahý. Určitě jde o místo - podmínky, kde člověk žije. Jak se přepraví, zda musí denně do práce ap. Já se propracoval do poznání, že auto mne Obtěžuje ! Opravdu jsem svoboden. (To, že dceři proplácím veškeré náklady, od benzinu po STK, gumy - To je věcí další - účetnictví) Jsem tedy, takovým řidičem aktivně - pasivním ! ...

Moje kolínská realita - velký železniční uzel, vlak na Ledečko k Sázavě, z toho plyne kladný vztah k trampingu, k řekám ... pak realita kouřimská - konečná zastávka na lokální trati - 45 min. cesty vlakem na hlavní trať. Pak Benátky n.J. bez vlaku, jen vlečka (pak cyklostezka), nejbližší nádražíčko v polích 5 km, a pak 10 km uzel v Lysé n.L. ... Realita (asi budoucí) - nádraží 300 m od chaty, do nejbližších městeček Nová Paka, Jilemnice to jezdí každé dvě hodiny ... trať Chlumec n. C. - Trutnov. A auta? Žiju v automobilovém okrese a s "arogantními" škodováky

Jednou, jen jednou jsem dal na doporučení ekologů a zajel do rodného města na vyšetření vlakem a už nikdy. Cestou tam jsem zmrzl. Cestou nazpátek jsem prostál a ještě navíc mi ujel další spoj,autobus do mé vísky, protože se cosi stalo, co bylo předmětem vášnivých diskusí, zvláště jeden bývalý železničář tamo kritizoval své kolegy velmi ale velmi tvrdě, leč realita nebyla odhalena.....no už to sice vyprchalo ale už né...ne

Vlakem cestuju rád, kdysi jsem dojížděl denně, pak pravidelně, na vandry ... dnes už jezdím vzácně, a proto si to užívám, nebo si vyberu objetí vlakem místo použití dálnice, kudy se valí auta na Prahu, která ji občas ucpou. Ano, může se leccos stát i na kolejích a zažil jsem si příběhy ... mám vlaky rád, ale v mnoha případech je pragmatičtější jet autem