Co si přeješ?

1. 11. 2019 20:13:58
Přišel navštívit starou nemocnou matku. Tak stará zase není, ale je nemocná a musí mít celodenní péči. Už několik let.

Kdysi se snažil to nějak vyřešit, obhlížel dům, který by koupil a kam by si ji vzal. Dostal i souhlas od manželky. Musel by se zadlužit, a ještě to předpokládalo prodej matčina malého bytu v jiném městě. S tím ovšem matka nesouhlasila.

Doma, ve druhém patře paneláku bez výtahu ji mít nemůže. Je to už pěkná řádka let, co ji tam dostal s pomocí židle, na níž v mezipatře odpočívala. To jí ještě stačila berle.

Nakonec se dostala do domova s profesionální péčí. Její syn žije ve stejném městě. Vzal si ji tak k sobě, ne sice domů, ale rozhodně blíž. Už je to dost špatné, najmě po té fyzické stránce. Nohy už ji neunesou, bez „vozíku“ si nedojde ani na záchod. Syn čeká, že přijde den, kdy nevstane z postele. A co potom?

„Ahoj mami, vstávej, přišla návštěva“, zahlaholí vesele synáček. Pomyslí si, že poslední dobou vždy, když přišel, ji viděl ležet na posteli. Možná chodí ve špatnou dobu.

„Cos mi přines?“ ptá se matka a těžce se zvedá do sedu. Syn ji políbí na tvář a řekne, že minerálky a pár rajčat ze zahrádky. V její tváři vidí výčitku, že to není kus salámu a něco dobrého, protože ty blafy se tady nedají jíst. Někdy odmítá jíst, co ji přinesou, jindy jídlo vyzvrací, někdy to v pohodě sní. Syn si přečte jídelníček na týden a říká si, že jemu by vše z nabídky nejspíš chutnalo.

Dokáže zavolat, že umírá hlady a nadiktuje si, co jí má synáček přinést. Je to matka, je nemocná a proč ji neudělat radost, řekne si syn, nakoupí a přiveze. Jenže se to nelíbí personálu, který se o ni stará.

Syn má dilema. Vyhovět matce, nebo sestřičkám? K čemu je takový život? A proč matka s tím nechce nic dělat, proč nechodí, vždy se na něco vymluví (teplo, zima, bolest) a syn nemá sílu ji přemlouvat. Má být za zlého? A má to vůbec cenu?

Sama si to rozhodla. Třeba na oblíbené koncerty vážné hudby už nemůže, překonat o berlích asi tři schody a jít s berlemi asi deset metrů dlouhou chodbou už nedá. Ale mohla trénovat, chodit s dobrovolníky, personálem, synem, snachou či vnoučaty. Zlenivěla. Chybí motivace a vůle. Dost přibrala, žádná svalová hmota, zkrátka asi jediný pohyb, který absolvuje, je ten z postele na záchod a zpět.

„Máš narozeniny, co si přeješ?“, vytrhne ho z myšlenek matka. „Nic, ... vlastně, chci abys začala chodit a dala se trochu do pořádku“. „Mně už nic nepomůže, mysli na sebe, sáhni si do peněženky a vem si peníze k narozeninám a něco si kup“. „Tak jo, díky, koupím si nějaké víno“, nemá smysl odmítat, pomyslí si syn a vezme si peníze.

Ještě ze sebe vypraví: „mami, s tím tvým přístupem jednou z tý postele nevstaneš. Tak s tím něco dělej“. „To nechci, to byste mě museli něco dát“.

A je tu zase téma „umírám“. Kolik let už umíráš? Pět, nebo víc? Pět let určitě. „Pojďme se bavit o něčem jiném“. A tak asi dvě hodiny klábosí syn s matkou o práci, dětech, chatě, o městečku, společnosti atd. To je jediné, čím ji může potěšit. Pak se s ní rozloučí a popřeje ji, ať se jí v rámci daných možností daří a že příští týden zase někdy přijde na „pokec“.

Cestou domů se mu v hlavě zkombinují myšlenky, kterých se lekne. Cože si to vlastně přeje? Aby matka, dříve, než se stane ležákem (ke kterému bohužel směřuje) zemřela. Uleví se tím nejen jí.

Pak tu nehoráznou myšlenku zaplaší. Jednoho dne matka jistě zemře, ale ten čas a způsob odchodu musí nechat na ní a přijmout to tak, jak to je a bude.

Na druhou stranu je rád, že ty hry matčiny „sebelítosti“, které mu odčerpávaly energii, dávno přestal hrát a dokázal matce i sobě odpustit (nebo je o tom jen přesvědčen?). Není třeba hrát pořád roli oběti, hledat viníky a cítit se provinile.

Za svůj život neseme odpovědnost každý za sebe. Jak matka, tak její syn.

PS: příběh vychází z reality a jeho popudem je, že když tě něco štve, tak se z toho vypiš a svěř se, uleví se ti.

Autor: Jan Tichý(Bnj) | pátek 1.11.2019 20:13 | karma článku: 21.80 | přečteno: 568x

Další články blogera

Jan Tichý(Bnj)

Nalodil jsem se na loď blogosvěta

Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.

10.1.2024 v 6:37 | Karma článku: 13.44 | Přečteno: 265 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Házím do toho vidle!

Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.

30.11.2023 v 10:30 | Karma článku: 23.11 | Přečteno: 596 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Najdu někoho ochotného?

Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.

29.11.2023 v 9:09 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 318 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?

Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.

25.11.2023 v 17:40 | Karma článku: 20.30 | Přečteno: 1658 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.32 | Přečteno: 233 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 1483 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 471 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 1077 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 556

Mám rád život a přirozenost. Víc je pro mě být, než mít. 

Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:

https://www.tichy-blog.cz/

web: https://www.tichaci.cz/

email: tichy.jan.bnj@centrum.cz

Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...