Kupec benátecký aneb kudy chodí inspirace

Když zrovna není inspirace, stačí vzpomínky a pak je také možnost „vykrádat sám sebe“. Tak jsem si zavzpomínal na naše rodinné dětské divadýlko pod sokolskými křídly a na naše „vypečené hry“.

Děti dospěly a divadýlko ukončilo svou činnost (2002-2011). Hry se nám nějak ztratily, texty na papíru jsme při nějakém velkém úklidu nejspíš vyhodili a nenašli jsme je ani na flashkách a tak nám hry zůstaly ve starém počítači, který dávno skončil ve sběrném dvoře. Zachránil jsem pouze tři, které jsem se rozhodl vydat v knížce (sešitku) „Spisky chemikovy“.

A tak se snažím na ta vlastní dílka občas rozpomenout a sepsat aspoň povídkové příběhy. Začal jsem tím, že jsem převedl do povídky původně maňáskovou hru „Prase Rudolf“.

Hry, tedy spíše vlastní pohádky pro děti, vznikaly tak, že mne zkrátka něco napadlo, nějaká dějová linka. Třeba, že čert a vodník mají vyměněné duše, a tak se vodník chová jako čert a čert jako vodník. Pak jsem třeba slyšel rozhovor s nějakým tanečníkem, který asi ve třech větách použil asi pětkrát slovní spojení „to je někde jinde“. Tak vznikla hra „Někde jinde“, kde jsem také s tímto spojením nešetřil a nechal se inspirovat normálními pohádkami, které jsem tak nějak po vlastním způsobu propojil.

Když jsme si o tom povídali s bývalým kolegou, najednou povídá: „když seš ten divadelník a z Benátek, měl bys napsat Kupce benátského“. Na to jsem řekl, že se nemohu a nehodlám srovnávat s W. Shakespearem. V tu chvíli mne napadlo, že je potřeba neznalce poučit, protože v naší lokalitě se nepoužívá adjektivum „benátský“, ale „benátecký“. Nevím, zda je to pro odlišení, ale je to tak zavedeno, užívá se a už jsem si na to dávno navykl tak jako každý místní. A tak vznikla hříčka pro dospělé „Kupec benátecký“, která má dvě (takové skoro cimrmanovské) části: povídání, jak hra vznikla a vlastní hru.

Následně můžete ochutnat čtené slovo „autora“, resp. nálezce hry: 

Před uvedením naší nové hry vám musím povědět něco o jejím vzniku. Tuto hru jsme nenapsali, ale při úklidu půdních prostor sokolovny jsme narazili na zažloutlý, myšmi okousaný rukopis neznámého autora. Rukopis se jmenoval „Kupec benátecký“, dílko to bylo velmi čtivé, a tak jsme se rozhodli ho zrekonstruovat a dokončit. Nevíme, zda se neznámý autor inspiroval u Shakespeara, dokonce ani nevíme, zda na začátku názvu je opravdu písmeno K nebo T, tato část je bohužel ožraná, takže čitelný je pouze nápis „upec benátecký“. V díle samém se to hemží kupci, ale protože dílo vzniklo přibližně v době výstavby Kralupsko-Turnovské dráhy, která se, jak známo, Benátkám vyhnula, nemůžeme vyloučit, že si neznámý autor (proč neznámý, že?) názvem hry nevyřizoval účty s tehdejšími konšely (sami uznáte, že sem více pasuje písmenko T). Přeci ani dnes neříkáme: máme na radnici samé kupce. Natož pak v době neznámého autora … Chtěl bych jenom připomenout, že v naší verzi se hra jmenuje „Kupec benátecký“.

Ještě než přistoupíme ke hře samé, povězme si něco o neznámém autorovi. Spekuluje se, že by oním autorem mohl být český génius Jára Cimrman. Jak známo Cimrman si oblíbil ves Liptákov v Jizerských horách. Pokud výchozím místem jeho cesty do Liptákova byla Praha, měl tři možnosti: jet do hor vlakem, v tom případě by se, tak jako koleje, Benátkám vyhnul, a Kupce benáteckého by nejspíš nenapsal. Benátky mohl navštívit, pokud by jel formanským vozem, či šel pěšky. Pakliže Benátky opravdu navštívil, je otázkou, zda ho nádherné panorama natolik inspirovalo, aby tak jako William Shakespeare Benátkám italským, Jára Cimrman Benátkám českým, věnoval svého Kupce.

Dílo není psáno Cimrmanovým písmem, to ovšem nic nedokazuje, Mistr mnohá svá díla diktoval (známe např. hru „Přetržené dítě“). Proč však Mistr, pakliže Kupce benáteckého opravdu napsal, neuvedl své jméno? To není skromnost, ale spíše jeho roztržitost, nebo také záměr – podobnost názvu se Shakespearovým dílem mohla Cimrmana vést k tomu, že si nechtěl zavdat s tehdejšími rakousko-uherskými zákony na ochranu autorských práv.

PS: Pokud si chcete přečíst vlastní hru, musíte si ji najít na mých stránkách v rubrice psaní a dole si stáhnout „Spisky“ a ke konci ji najdete.