Přiletěl ke mně černý čáp

Vzácného čápa černého jsem už jednou v životě viděl. Dceři bylo asi devět let, byla na skautském táboře v Doubici v Labských pískovcích.

Stalo se při návštěvním dnu. Čáp černý přiletěl v podvečer na sousední louku, chvilku se na ni promenádoval, protože však byl objeven a všichni ho chtěli vidět, před zvědavým davem se elegantně vznesl do vzduchu. Na protější stráni přistál na stromě a odsud nás pozoroval. Představení skončilo a tak se dav zvědavců rozešel. My zbylí jsme se na čápa ještě podívali dalekohledem, pak nám čáp zmizel z dohledu a my si šli také po svých.

Letos (v sobotu ráno 8. 7.) jsem čápa černého spatřil podruhé. Sedím na verandě chatičky s čajem a rohlíkem ke snídani a tu vidím, že se nad naším plůtkem u silnice snáší směrem k potoku majestátní velký pták. Že to byl černý čáp, nebylo pochyb. Říkal jsem si, že bych se na něj mohl jít podívat, ale nakonec jsem se rozhodl ho nerušit. Třeba právě taky snídá jako já a využívá toho ranního božského klidu, kdy lidé převážně ještě spí.

Předpokládám, že v potoce něco ulovil. Po snídani jsem šel „osvobodit“ ohniště a najednou nad sebou slyším mohutné mávání křídel. Čáp si to „startoval“ od našeho vlezu k potoku. Zakroužil a pomalu zmizel v lese.

Tak uvidím, třeba se mu u nás líbí a možná se objeví některé další ospalé ráno a budeme mít opět příležitost spolu „posnídat“.