Lze demontovat stranický systém a přitom zachovat demokracii?
O složení Poslanecké sněmovny (a potažmo nepřímo o vládě) rozhodli jen ti, co se voleb účastnili a jejichž hlas nepropadl, tj. jejich stranická kandidátka uspěla a do Sněmovny se dostala. Pro zjednodušení (vařím z nepřesných čísel): cca 60 % lidí volit šlo a 40 % nešlo, z těch 60 % cca 10 % neuspělo, jejich hlasy propadly. Takže to, co jsme si zvolili, volila jen polovina voličů. Občanů státu ještě méně, protože tam musíme zahrnout i ty, co volit nemohou, např. nezletilé.
Dostali se tam jen lidé zvolení na příslušné krajské kandidátce. O té kandidátce rozhodli členové strany, příp. s korekcí (či rozhodnutím) vedení. Strany a hnutí jsou málo početné, většinou jde o pár tisíc, někde i stovek členů, maximální počty jsou řádově v desetitisících. A hlavně z těchto členů (příp. dalších oslovených či zlákaných osobností) jsou vybíráni kandidáti. Výběr je tedy omezen a navíc jaksi anonymně zašifrován, protože volebním obvodem je celý kraj a tak se při volbě stáváte „rukojmím“ stranického výběru. Můžete do toho akorát hodit maximálně čtyři kroužky.
Parlamentní volby jsou nejanonymnější a nejvíc ovlivněné médii. Zde se na obrazovkách, v novinách a na billboardech objevují známé mediální tváře, resp. mediální obrazy politiků. Jeden je vykreslen jako ďábel, jiný jako Mirek Dušín. A nejen to. Protože to každý vnímá jinak, stává se často, že ďábel i Mirek Dušín je jedna a ta samá osoba.
Tyto volby rozhodují o centrální moci. Pak je ještě moc regionální a lokální. Ve velké anonymní Praze jsou všechny volby na jedno brdo. V krajích už je možné vybírat, protože již máte zkušenosti s hejtmany a také můžete pár kandidátů znát i osobně. Nestranicky, tj. napříč kandidátkami, můžete volit jen v komunálních volbách. Na vsi, či malém městě se o funkce ucházejí vaši sousedé, známí. Zde už volíte lidi, dáváte důvěru těm, co se o vaši obec budou starat. Už máte zkušenosti s těmi, co se již starali. A pokud se starali dobře a kandidují znovu, není třeba je měnit.
Vraťme se k centrální moci. Ta ovlivňuje dění v celém státě, zejména při tvorbě pravidel a zákonů. Byrokracie je jak utržená ze řetězu. Přemýšlíte, zda jste schopni to svou volbou nějak ovlivnit. No, asi tak jako jedna sněhová vločka.
Systém zdá se být „zabetonovaný“. Ti uvnitř nezmění volební zákon tak, aby se tam snáze dostávali jiní. Ikdyby přišlo k urnám jen pět procent voličů, mandát je platný. Je to jen vyjádření jakési revolty, víme, že vás nezajímáme a tak aspoň vidíte, že vy nás taky nezajímáte. Ale to není řešení. Ledaže by se zvolení za to začali stydět a nechtěli za těchto podmínek vládnout. Avšak na to bych si nevsadil.
Jedna vločka sněhovou pokrývku nezařídí, ovšem vločka k vločce, k tomu příhodné podmínky a najednou je sněhu habaděj. Takže přeloženo do volebního: hlásek ke hlásku… V tzv. zaběhaných demokraciích se u moci střídaly obvykle jen dvě hlavní velké strany, příp. jim sekundovala nějaká menší strana. V poslední době zde doplnily volební nabídku strany reprezentující nespokojené voliče, nazývané (oficiálními médii) strany populistické a extrémní. Na východě se zase vrátili k osvědčenému modelu „osvíceného monarchy“, který jim (asi) vyhovuje.
U nás je to trochu specifické. Dvě velké strany už nejsou, jedna už byla významně umenšena, tu druhou (kdysi velkou) to nejspíš čeká. Máme tu ještě svým způsobem „glaciální relikt“, tedy živoucí pozůstatek doby (ne ledové), ale reálně socialistické (KSČM). No, a aby toho nebylo málo, další specifikum: hnutí ANO Andreje Babiše, které voliči (v zoufalé naději) vyslali do Sněmovny změnit poměry v počtu více než hojném.
Výsledek se dostavil, ke změně poměrů opravdu došlo, ale radost z toho mít nemůžeme. To, že z toho nemají radost jiné strany (a jejich donátoři) mně opravdu nevadí, naopak zažívám určité škodolibé potěšení. Byť jsem ANO nevolil, z výsledku jsem měl celkem radost. Tu mi zkazily až některé činy hnutí ANO (potažmo AB), jež považuji za nerozumné a škodlivé. A určitě nejsem sám.
Na podzim nás čeká jako voliče reparát. Volební zákon je (bohužel) stále stejný. Budou stejní i voliči? Na rozdíl od západu a východu bude u nás výsledek (spíš) nepředvídatelný. Asi nejzajímavější bude sledovat, kdo nastavený limit přeleze a kdo ne. Kdo nejvíc překvapí a kdo bude nejvíc zklamán?
To asi neví ani křišťálová koule. Tak se nechme překvapit. Odpověď na otázku v názvu: optimisticky si myslím, že lze „položit“ stranický systém, který se mj. rozkládá sám, a zároveň zachovat demokracii. Nejlíp to funguje „zdola“, tedy v lokalitě, regionu. Tam také prožívá život většina lidí. Chce to ovšem změnit kvalitu demokracie, tj. zavést novou verzi SW. Neřídit z centra všechno, ale v centru jen to, co v regionech zajistit nelze. Chce to demokracii, která by přesměrovala centrální řízení v něčím zájmu na centrální správu pro lidi, žijící a pracující v regionech. Jenže, co by pak manipulující ovladači, spolupracující paraziti a jejich ustrašení ovládaní dělali?
Přesto naděje na zásadní změnu k lepšímu stále žije. Podaří se nám v říjnu tu jiskřičku vykřesat?
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.