Ministerstvu Pravdy s láskou

Vzpomněl jsem si na geniální filmovou hlášku z francouzského filmu s L. Funésem (tuším, že se jmenoval „Pošetilost mocných“), kde Funés říká: „Vaše Veličenstvo četlo můj anonymní dopis?“

A zkusil jsem si takový „anonymní“ dopis napsat (na „fiktivní“ Ministerstvo Pravdy).

Vážení,

Obracím se na vás, protože věřím, že jedině vy jste schopní sjednat nápravu a vypořádat se s rasismem, který se ukrývá pod ušlechtilou zábavou především pro starší spoluobčany. Ta se nazývá „dychovka“. Viděl jsem starce a stařenky jak křepčí na divnou hudbu s rasistickými texty a ještě se u toho tak neslušně šklebí.

Řeknu vám, kam se hrabe Ortel. Ale toho už máte díky Slavíkovi pod kontrolou a tenhle ptáček díky vaší ušlechtilé práci brzy přestane zpívat.

Jenže vám zatím uniká, co se děje na venkově a v Praze na Vlachovce. Jen považte, jaké texty se tam pějí. Pro jistotu jsem si je zaznamenal, ale dlouho jsem ten rasismus snášet nemohl.

Hned v úvodní písničce zaznělo: „Kdo to byl? Cikán, černý Cikán“. Nejenže se zde nepoužívá správný výraz „Rom“, ale hned je všem jasné, kdo to byl, že. Proč to nemohl být většinový bílý běloch nebo Čech, že. Dovedete si jistě představit, jak jsem trpěl, snažil jsem se pár starších spoluobčanů poučit a říkal jim, že tohle by zpívat neměli. Vysloužil jsem si jen posměch a dokonce úder holí.

Přesto jsem s nasazením života pokračoval dál. Druhá skladba už vyznívala pozitivněji. „Cikánko ty krásná, cikánko malá“ i zde by bylo lepší zpívat „Ó Romko, ty krásná“, ale i tak ten refrén je docela slušný.

Ovšem pak přijde ten rasismus. Romka je v další sloce obviněna ze lži. Zase se používá kolektivní vina: „zmámila jsi duši mou, klid vrátit nemůžeš, vše, co řekla ústa tvá, změnilo se v lež“. 

Tohle už jsem nevydržel a šel jsem si promluvit s dirigentem. Ten byl zpočátku vstřícný, vyslechl si mé argumenty a trpělivě vysvětloval své, že jde o tradici, dílo, které vzniklo v jiné době a podobné kecy. Když jsem jeho argumenty neuznal a podrobil je zdrcující kritice politické korektnosti, přestal být korektní a praštil mne taktovkou. Také pár stařečků se chopilo svých holí a začali jimi zuřivě mávat.

Pochopil jsem, že dále přesvědčovat tyto pokrytce, rasisty a xenofoby nemá smysl a tak jsem se z této zábavy vzdálil.

Jistě si říkáte, jak se takový uvědomělý občan jako já, dostal na takovou rasistickou akci. Bylo to díky mé práci facebookového „checking managera“, kdy jsem narazil na podezřelé stránky a lajky. Nevěřil jsem, že je něco takového možné. Skutečnost však předčila mé očekávání a proto jsem se rozhodl vám napsat, abyste s tím konečně řádně zatočili. Jinak tu multikulturní občanskou společnost nevybudujeme.

S občanským pozdravem občan, kterému není lhostejné, co se tady děje.

PS: Také mi není lhostejné, co se tady děje a jen dělám to, co (snad trochu) umím a jak to cítím.