Chci se radovat. Koukám, že dnes má svátek Radovan. Radovanovy radovánky. Jen si nemůžeme dopřát radovánky na sněhu. Ale jak koukám z okna, tak to vypadá na krásnou procházku nebo lépe na projížďku na kole.
Azurová barva bezmračné oblohy láká ven. A tomuto lákadlu s radostí podlehnu. I ty minulé dny všední byly aspoň mimo práci v tom volném čase naplněny radostí. Ve čtvrtek večer jsem se sice nesešel s chlapama na sokolském cvičení, ale navštívil jsem boleslavské divadlo a vychutnal si divadelní představení. Líbilo se, potěšilo.
V ušmouraný a ušmudlaný pátek jsem se prošel se psem a večer jsem si zahrál ping pong, což mě po dvou hodinách docela znavilo, tak po návratu jsem se jen umyl, převlékl a usnul.
Já jsem tu kampáááň jen zpovzdálí sledoval jako princ Drsoň a vypadá to, že už to prošvihnu. Nějak mě úplně přešla chuť, a to jsem v přímém přenosu žádnou debatu (politické školení mužstva) ani nesledoval, jen jsem si o tom přečetl a vyslechl rozdílné představy a dojmy těch, kteří to sledovali.
Jasně, píšu to v době, kdybych ještě stihl odvolit. Nepůjdu tam, ještě bych řekl volební komisi, jak je venku hezky a jak je mi jich líto, ale tak škodolibý nejsem. Stejně jsem nechtěl volit nikoho z velké trojky a vypadá to, že postoupí pánové Babiš a Pavel a k radosti mi stačí, že s největší pravděpodobností nepostoupí paní Nerudová. Volit trpaslíka s pravděpodobným jednociferným výsledkem je nakonec stejné jako nevolit. U Březiny bych se o to určitě pokusil a šel bych.
Půjdu se tedy dnes po obědě radovat ven. Večer se podívám, jak to dopadlo, rozhodně to nehodlám sledovat v nějakém televizním přenosu navíc v tak krásném dni. Chudáci lidé v těch volebních komisích, volebních štábech a volebních studiích.
Zas tam budou plácat prázdnou slámu, zas budou jedni zklamaní, druzí budou oslavovat. První část hry končí v sobotu 14.1. 2023 ve 14 hodin. A začíná příprava na finále.
To přežijeme, důležitější pro život vezdejší budou jiné události a spíše mimo nás (co se týče politiky) a pak, co se bude dít v nás samých. Čemu dáme přednost. Nezapomínejme, že nenávist je projevem strachu. Nenávist je vysoce sebedestruktivní, sžírá svého nositele. Ten má jedinou šanci, že se jí včas zbaví. A když ne, pak se ostatní zbaví nenávistného.
Tak dejme přednost radosti, lásce, respektu a toleranci. To, že s někým nesouhlasím, neznamená, že ho musím nenávidět. Nemusím s ním chodit na pivu a mohu ho tolerovat. Ach ty bojovné fejsbúky, často stoky prolezlé vzájemnou nenávistí sociálních bublin.
Ale dnes je krásně, čas pro digitální detox. Aspoň do večera.
