Je hezké
Je hezké, že třídíme odpad. Ale co děláme proto, aby ho bylo mnohem méně? Pokud proto dokážeme něco sami od sebe udělat, bude to ještě hezčí.
Je hezké, že chodíme do přírody. Ale co děláme pro to, abychom ji nepoškozovali? Kampaň ukliďme Česko? Jasně, je hezké uklidit jednou ročně les, posbírat odpadky a cítit se hezky. Ale nebylo by hezčí ty odpadky v lese nevyhazovat?
Je hezké, že si přejeme být zdraví a šťastní. Ale co proto děláme? Vezmeme si piluli, navštívíme lékaře, bojíme se nemoci, bolesti. Ale nezměníme životní styl, mnoho (nezdravého) jídla, málo pohybu, přílišné sledování televize, počítače, mobilu. Však nás prášky a doktoři dají zase dohromady. Tak hezky přežíváme.
Ale hezčí by bylo opravdu žít. Trochu se hlídat v jídle, zařadit lehčí a zdravější potraviny, víc se pohybovat, méně sledovat televizi, počítač, mobil. Zlepšit fyzickou kondici a psychickou odolnost.
Je hezké, že uspokojíme naši touhu a koupíme si nějakou věc. Přinese nám to štěstí? Zpočátku jistě, ale jak dlouho nám to vydrží? Kolik toho nahromadíme, než zjistíme, že bez spousty věcí, po kterých jsme kdysi tak toužili, se obejdeme a že nám štěstí nepřinesou? Že štěstí, resp. pocit štěstí je v každodenních drobných radostech.
Šťastný člověk se usmívá, jeho úsměv je ryzí, žádná křeč, maska, nebo dokonce výsměch. Pro to být zdravý a šťastný se musí člověk rozhodnout a vymanit se z role oběti. V té je člověk nešťastný, trpí, stěžuje si, hledá viníky svého neštěstí.
Je hezké se rozhodnout být zdráv a vesel. Je to dokonce jednoduché. Ovšem to nejsložitější je opustit vštípenou roli oběti a tu svou bezpečnou a jistotami oplývající komfortní zónu. Je to jen svazující iluze a kvůli strachu se mnozí raději vzdají své svobody, aby byli v bezpečí, aby nemuseli provést bolestivou změnu, aby se nemuseli pustit svých přesvědčení. Což zrovna hezké není.
Tedy je to hezké. Pro manipulátory, pro vládnoucí vrstvu, která takto může lidi ovládat. Proto se rozhodněme pro to, co je hezké pro nás a život bude hezčí.
Život je změna a změna je život. Komfortní zóna časem připomíná zahnívající rybníček, kdežto rozhodnout se pro změnu znamená, že vstoupím do rychlého, čistého, bublajícího potůčku, který mne po proudu časem donese do klidnější řeky.
Jako lidé stárneme. Nezdá se nám to hezké, neboť většina bývala za mlada mnohem hezčí. Když to přijmeme, naučíme se stárnout s grácií, a to je hezké. Během života je možné provést různé změny, dostat se nahoru i na dno a od toho dna se zase odrazit.
Máme usídleno v hlavě, že jednou budeme staří a nemocní. Je to jen program v naší hlavě. Stáří (ani smrti) se nevyhneme, ale nemusíme být při tom stáří i nemocní. Jen se musíme umět přeprogramovat.
Jsou mezi námi tací, kteří to dokázali. Čiperní staříci, sršící energií, v kondici, nezdolní. Každý to může dokázat, když se pro to včas rozhodne. A to je hezké.
Hezčí by bylo, kdyby se pro to být zdravý a šťastný rozhodlo velké množství lidí. Někdo se musí dostat až na samé dno, aby se rozhodl změnit.
Ti, kterým se to povedlo, se stali majáky a inspirátory pro ostatní. A to je hezké. Žít šťastně a v souladu se svým tělem a duší, znamená být zdráv, nebo být aspoň na cestě k uzdravení či být vyrovnaný se životem.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.