Neděle 19. ledna 2020, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 19. ledna 2020 Doubravka

Neplánovaná návštěva ruského baletu

10. 12. 2019 15:22:48
Nikdy by mne nenapadlo, že naživo uvidím ruský balet. A ještě v jednom z jejich nejznámějších klasických děl jako je „Labutí jezero“ P.I. Čajkovského.

A jak k tomu došlo? Může za to spousta „náhod“ a zmatků. Základním předpokladem však byla akce Českého rozhlasu „Ježíškova vnoučata“, účast místního domu seniorů a vyslovené přání naší mámy vidět (spíše slyšet) Labutí jezero.

Našla se dárkyně, která se rozhodla přání splnit a zakoupila lístky na toto představení v Kongresovém centru v Praze (dále KC). Asi tři týdny předem jsme se dozvěděli, že akce nastane v sobotu 7.12.

Bratr přislíbil pomoc s organizací, chtěl kontakt na paní dárkyni, aby se mohl domluvit třeba na dopravě a abychom měli jistou, že paní opravdu ví, do čeho jde. Pak šel čas, práce, rodina a na akci se pozapomnělo. Byl jsem požádán o pomoc. Požádal jsem o kontakt na paní, v pátek jsem si vzal dovolenou, abych mohl vše zařídit.

Ve čtvrtek odpoledne jsme potkali v obchodě paní místoředitelku z domova, která nás informovala, že mi kontakt poslala na email, a že paní dárkyně je o zdravotním stavu maminky informována.

V pátek ráno sedám k počítači a píšu paní email. Načež paní telefonuje, že leží v nemocnici a že je jí to moc líto, že se nebude moct zúčastnit. Slibuji ji, že se o vše postaráme. Ovšem dostávám trochu rozporuplnou informaci, že ví jen o maminčině zrakovém hendikepu, proto se snažila sehnat lístky blízko jeviště, ale o problémech s pohyblivostí a nutností bezbariérového přístupu nevěděla, nicméně ještě volala do KC, kde ji sdělili, že mají bezbariérový přístup (výtahy, toalety pro invalidy) a označená místa v hledišti (ovšem úplně nahoře). Paní jsem slíbil, že se o to postaráme a mámě ten zážitek zprostředkujeme. Pak mne ještě sdělila, že vstupenky pošle emailem.

Šel jsem tedy do domova, mluvil s mámou a personálem. Řekli mi informaci, kterou jsem již věděl, že je dárkyně nemocná a že ji je to líto. Půjčil jsem si invalidní vozík, vyzkoušel jsem si ho a řekl, že si pro matku přijdeme v sobotu v 15 hod., ať ji připraví. Pamatuji si, že máma říkala, že je to od 17 hod. Nijak jsem si tuto informaci neověřil, což jsem měl.

Lístky v pátek nepřišly, tak jsem v sobotu v 10 hod. zkusil paní volat. Nebrala telefon, ale pak došla sms, že mi lístky posílá na email. V 11 hod. jsem se dočkal odpovědi, lístky jsem vytiskl a s hrůzou zjistil, že představení začíná ve 13:30. Tak ihned volat, mámě, bráchovi ... rozjel se „kulový blesk“ a ve 12 hod. už jsme razili za dobrodružstvím do Prahy. Zajímavé na tom je, jak si každý vytváří domněnky a myslí si, že ten druhý ví. Jak se v zásadě pravdomluvnému člověku podařilo rozšířit lživou (mylnou) informaci, kterou navíc nikdo nezpochybnil. Např. švagrová říkala, že u mámy viděla dopis a na tom 13 hod., ale myslela si, že se to změnilo.

Pak to bylo rychlé a zmatečné. Ještěže tak. V pátek dopoledne si matka na nějaký výlet v sobotu nevzpomněla. V sobotu to šlo ráz na ráz, takže nebyl čas, aby si díky strachu a šrotování v mozku přivodila nějakou horečku či průjem. Už se nám to párkrát stalo, když měla někam jet. Den před odjezdem ještě pohoda, v den odjezdu problém.

A Labutí jezero? Úžasné. Matka byla z dárku nadšena a já jako doprovod, který ji vozil a doprovázel na toalety, a pak seděl na volném sedadle blízko jejího invalidního vozíku, jsem se kulturně vzdělal. Úžasná hudba, z níž člověk zná akorát ty známé motivy, takže jsem asi půl hodiny čekal, než zazněly mně známé melodie. Pak jsem si taky vzpomněl na nezapomenutelný televizní silvestr, kdy právě ukázku z Labutího jezera (synchronní tanec labutí, které se vzájemně drží) komentoval svým originálním způsobem Karol Polák. Dočkal jsem se i téhle chvilky na jevišti (samozřejmě bez komentáře).

Balet Rusové zkrátka umějí a potlesk vstoje si zasloužili. Tak jsem viděl to, co jsem původně vidět neměl. Díky paní dárkyni. Dárek byl nakonec realizován, ikdyž poněkud jinak, než byla původní představa.

Vlastní představy, dojmy s pojmy, různé záměry, reality, náhody a zmatky vytvořily realitu, která stála za to. Navíc, tohle nevymyslíš, to musíš zažít. O tom přece ten život je.

Autor: Jan Tichý(Bnj) | úterý 10.12.2019 15:22 | karma článku: 21.79 | přečteno: 552x

Další články blogera

Jan Tichý(Bnj)

Stát se chová podobně jako guru Jára

Menšiny mají všelijaká práva a žádné povinnosti. Většina má jedinou povinnost: to vše platit. A pak ještě dvě: držet hubu a krok, resp. nadšeně souhlasit s tím, co je předžvýkáno médii hlavního proudu.

18.1.2020 v 18:50 | Karma článku: 28.26 | Přečteno: 719 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Naštvávací pokrok

Už mne ten pokrok nebaví. Ať už s tím jdou někam. Pokrokáři všech zemí světa, jděte do háje! Zeleného.

11.1.2020 v 18:46 | Karma článku: 27.74 | Přečteno: 590 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Kdo je nepřizpůsobivý občan?

Ve světě obráceném vzhůru nohama je to ten, který se cítí být mužem a zároveň je pohlaví mužského, nebo ta, co se cítí být ženou a je zároveň pohlaví ženského.

8.1.2020 v 8:28 | Karma článku: 26.97 | Přečteno: 837 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Komunisty? Ty najdete v přísně střežené rezervaci ...

... ale pozor jsou hodně plašší. To byla pointa vtipu, který se vyprávěl za hlubokého komunismu, tedy reálného socialismu.

5.1.2020 v 16:53 | Karma článku: 14.87 | Přečteno: 539 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Čierny

Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně - 1. díl Jak to vše začalo

Těšínská četnická stanice byla zřízena v roce 1872 jako nejstarší v okrese těšínském. Souběžně s ní vznikaly další v Třinci, Jablunkově a Horní Lhotě u Šumbarku.

19.1.2020 v 12:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Petr Šimík

AD ,, Chvála nerovnosti'' od pana Hinka

Nesouhlasím s tímhle hodnocením. V podstatě jen potvrzuje myšlení bílého evropana o nadřazenosti určité skupiny lidí. Jenže tahle planeta je zde pro všechny k užitku.

19.1.2020 v 11:20 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 122 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Napiš o psychopatech, aneb "Kočnerův syndrom"

Volám kamarádovi, dívá se na zprávy, umírá mu syn a je zoufalý. Opatrně se ptám, co a jak? "Napiš o těch politicích, že jsou to všichni psychopati," slyším vztek i zoufalství z hlasu mého letitého kamaráda.

19.1.2020 v 8:57 | Karma článku: 14.38 | Přečteno: 410 | Diskuse

Jan Klar

Deník spisovatele – dnešní pokrokáři jsou nehumánní hňupové

Fascinuje mě, jak dnešní tzv. liberálové žijí v sebeklamu ideologie a jsou ochotni se vzdát toho, co je skutečně liberální, ve prospěch toho, co míří proti jedinci jako osobnosti.

19.1.2020 v 8:45 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 385 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Asistenční systémy mírně opotřebeného pracujícího muže

Zatímco autům, ač to normální šoférstvo nežádá, přibývají stále další a stále zbytečnější asisteční systémy, mírně opotřebeným normálním pracujícím mužům, ač by o to občas stáli, nepřibývá nic.

19.1.2020 v 7:35 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 380 | Diskuse
Počet článků 565 Celková karma 14.22 Průměrná čtenost 661

Mám rád život a jsem pozorovatel. Jako každý hraju v životě všemožné role a v různé míře si je užívám.  Píšu, protože mne to baví. Rád se směju. Emoce nehrotím, ale ani se jimi nedusím a radši je vypustím. Nejlepší emocí je pro mne radost.

email: tichy.jan.bnj@centrum.cz

web: http://tichaci-cz.webnode.cz/  (více informací o nás a také blogy v pdf ke stažení)

Najdete na iDNES.cz