Staří a mladí, aneb kdo má pravdu?
To asi zažil každý, kdo zestárl a vzpomíná na mládí. Zároveň zjišťuje, že dnešním mladým, svým dětem nerozumí. Žijí jinak a na mnoho věcí mají jiný názor. Narodili se do svobody a reálný socialismus si neprožili.
Za to prožili boom nových technologií, bez mobilu a sociálních sítí si život nedokáží představit. Ano, žijí ve svobodě, ale mnozí z nich se nechali tím pomocníkem (technologií) zotročit a jsou na ni doslova závislí. Na druhou stranu mají více možností díky (bezproblémovému) cestování se potkávat i tváří v tvář s odlišnými kulturami, poznávat je osobně a tím k nim získávat respekt.
Díky neprožité (a asi těžko přenositelné) zkušenosti „dvojího myšlení“ za socialismu (jinak doma a jinak na veřejnosti) jsou méně citliví k jakémusi současnému dvojímu metru a snadněji se manipulují na stranu „toho jedině pravého a správného názoru“.
Stáří neznamená moudrost a tituly nevypovídají nic o inteligenci. O té emocionální a sociální už vůbec nic. Hloupost a moudrost jdou napříč generacemi.
Starší generace má jednu devízu – vlastní osobní zkušenost s historií, naopak mládí má devízu v nezatíženosti zvyklostmi, předsudky. Přirozený cyklus je nastaven tak, že moudrý ustoupí, zatímco mládí jde vpřed.
Starší jsou sice poučení, ale často nepoučitelní, ti mladší jsou zatím nepoučení, ale snad poučitelní. Přístup ke zdraví a k pohybu také není o mládí a stáří, ikdyž určitě platí, že víc vegetariánů bude mezi mladšími. Co se týče pohybu, připadá mi, že je to u mládeže takové hodně rozdělené, na jedné straně aktivní mladí i ve více směrech a sportech, na druhé straně ti, kteří se pohybu vyhýbají. U starších jde většinou ruku v ruce fyzická zdatnost, psychická odolnost a zdraví. S vyšším věkem samozřejmě fyzická zdatnost klesá, zhoršuje se i zdraví a psychika. Jsou jedinci mentálně mladí i ve vysokém věku, často bývají (především ve srovnání s vrstevníky) zdravější a v lepší kondici.
Myslím si, že mladší lidé vnímají, že tak jako jejich rodiče dál žít nechtějí, vnímají, že je planeta v ohrožení a že současný svět plýtvá zdroji, ničí životní prostředí, snad vnímají i to, že do budoucna nejsou důležité vědomosti, ale znalosti a že každý může přispět tím, co umí.
Že bude potřeba se na svět dívat jiným pohledem a že především ve spolupráci a v respektu k sobě navzájem a k přírodě, životnímu prostředí, je naděje lidstva.
Ovšem ve své naivitě, nezkušenosti a důvěře mohou být zneužiti jakýmisi „mocnými v pozadí“. Možná je to i dobře, protože si to mohou uvědomit a nadále neskákat na „špek“.
V této době odchází mnoho dobrých lidí, kteří lidstvo obohatili, svým pozemským životem přispěli ke zlepšování světa, byli pro mnohé inspirací. Třeba odešli proto, aby se mohli vrátit, znovu zrodit, vyrůst v silné mladé muže a ženy, inspirovat a vést lidstvo k té lepší budoucnosti.
Je celkem snadné rozeznat kdo je kdo, když se člověk zaměří ne na slova, ale na skutky. Kdo něco opravdu umí, bývá skromný, najdete u něj pokoru, vstřícnost, respekt k druhým, obvykle i píli a tvrdou práci. A je úplně jedno, zda takový člověk je mladý či starý.
Ti, kteří se hrnou nahoru, touží po moci a postavení, jsou též dobře identifikovatelní, reprezentuje je především jejich ego, přehnané sebevědomí, někdy pokrytectví, bezohlednost. A i tady platí to samé jako v předchozím případě. Je úplně jedno, zda jde o člověka starého či mladého.
Ideálně by to mělo být tak, že mladý starého vyslechne, přebere si jeho rady a názory a zařídí se podle svého. Někdy se řešení najde právě proto, že se někdo rozhodne jít na to jinak, než je zaběhlé. Jeden druhému by neměl vnucovat svoji pravdu, tedy svůj úhel pohledu. Pro mladé je důležité vyzkoušet si i „slepou uličku“, „nabít si hubu“ a pak dát třeba za pravdu starci. Ale i ten stařec by měl na druhou stranu uznat, že to ten mlaďoch vymyslel dobře, že to funguje lépe, ikdyž to udělal jinak, než je obvyklé.
Bez ohledu na to, kdo má pravdu, by mladí a staří měli mezi sebou komunikovat a vzájemně se respektovat.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.