Země se fakt naštvala

Hele lidi, má trpělivost s vámi už došla. Já, Matka Země a spolu se mnou mé děti, synové Vzduch a Oheň a dcera Voda už vás máme plné zuby. 

To se jen tak říká, my žádné zuby nemáme a snažíme se dávat jen to dobré, zemi (půdu) se stromy, rostlinami, zvířaty, poli i kameny pro dobré vaše žití, pro pěstování potravin, pro stavbu sídel. Oheň vám poskytuje světlo a teplo, díky vzduchu dýcháte a žijete a svěží vánek vás čechrá po vlasech, vodou můžete uhasit žízeň a také v ní smýt svou špínu.

Stali jste se neuctivými, kde je pokora, respekt ke mně a mým dětem, které vám pomáhaly, seč mohly? Já vím, občas trochu zlobily, nějaká ta povodeň, požár, tajfun… To jen proto, abyste si uvědomili, že nás nelze poškozovat do nekonečna, znečišťovat vzduch a vodu, otravovat půdu, zaneřádit Zemi odpadky…

Pamatujte, že i my máme svá práva. Nejsou jen lidská práva, a když už si takhle povýšeně vyskakujete, nezapomínejte i na povinnosti. Mám povinnost i vůči svým dětem, musím je chránit a vězte, že to dokážu.

Stačí se jen trochu otřást, však víte. Dost mě to svědí u Yellowstonu a taky jinde. Hele lidi, probuďte se a začněte na sobě makat a buďte k nám ohleduplní a tím i sami k sobě. Jinak…

Tak se lidi chvíli báli, snažili se být poslušní, ale zase jim to dlouho nevydrželo. Zas ty hádky, bitky, Matka Země na to kouká a je jí do pláče.

Začne plakat a voda začne stoupat. Pomalu mizí známý svět, potápí se Holandsko. Země na to kouká a říká si: á bludní Holanďani teď opravdu bloudí. To ji rozesměje až k bránici pod zemskou kůrou, otřásá se tak, až se z toho probudí pár sopek, vznikne několik tsunami, potápí se světadíly a nové pevniny naopak vystupují z vody.

Matka Země se vyvztekala, tím se uklidnila a pomalu si prohlíží své dílo. Moc lidí nám na tom světě nezbylo, akorát támhle v srdci Evropy vidím dost lidiček pohromadě. Moře se zastavilo u Krušných hor, Praha je dost pobouraná, možná tam našlo útočiště víc zvířat než lidí. Zvířata na rozdíl od lidí vědí, kdy a odkud mají zmizet a kam se vydat. Takže se velká část z nich zachránila. Má sestra Příroda si to umí zařídit.

Však oni si lidé svá města znovu postaví, ale budou stačit mnohem menší. Ti ošlehaní, ohební a přizpůsobiví Češi, přežijí snad všechno, ikdyž nejsou tak houževnatí jako Rusové, obzvlášť ti ze Sibiře, kteří jsou snad nezničitelní.

To bychom měli, můžete začít znova. Ten praotec Čech vám to dobře zařídil. A teď i já, musím se pochválit. Teď už se nemusíte před nikým klanět, nikoho se bát… Ale zároveň už nemůžete na nikoho nadávat a na nikoho svádět své těžkosti.

Tak vstávat Češi, je čas postavit se na vlastní nohy a uklidit si ten bordel. Až to dáte do kupy, tak si užívejte i to moře, které jsem vám zařídila. Jo, a když jste měli takové štěstí, tak se rozhlédněte po okolí a pomozte těm, co bloudí po světě.

Jo, když to lidstvo není tak zpovykané a líné, je ho míň a začíná od nuly, tak je opravdu roztomilé. Aspoň teď budu mít s dětmi zas možná i tisíc let klid, spokojeně se usmívá Země při své pouti Vesmírem.