Vítězem je chytrá horákyně

Oblečená – neoblečená, znáte tu pohádku. Hnutí ANO je strana systémová a zároveň protestní, ani pravá ani levá. Pro Filipa pravicová, pro Fialu levicová.

Sám Andrej Babiš je zároveň Mesiáš, spasitel, mučedník a na druhé straně arciďábel, STBák, gauner. Pracovitost, tah na branku a výborný marketing mu uznají i jeho poražení soupeři.

V prvním klání (2013) byl na pásce sice druhý, ale vysál voliče ODS a ta se pak v sebezáchovném procesu musela začít měnit, aby to letošní klání přežila. Letos absolutně převálcoval všechny, ale zejména nečekaný volební debakl ČSSD je napůl dán její neschopnosti a napůl odlákáním jejich bývalých voličů k ANO.

ANO je stranou vůdcovského typu a ideově tzv. neukotvenou, což může být i výhoda, protože (jak je zvyklý z byznysu), může reagovat pružně. Nevýhodou je „neřízená střela“ a prosazování byznysových zájmů oligarchy.

Ve Středních Čechách vládne ANO spolu s ODS, STAN a odpadlíky z TOP09. Připadá mi trochu pokrytecké, že ani ODS ani STAN nechce s ANO do vlády, ani ho podpořit. Na druhou stranu se nedivím, je tu obvinění a ukázalo se, jak koaliční spoluvládnutí odskákala ČSSD i lidovci.

Andrej Babiš poničil ODS a následně ČSSD a teď mu zbývá už jen zničit sebe, když se sám stal největším politickým hráčem.

Pak tu máme Piráty, kteří rostou odspodu a pro další růst si nejspíš vyberou opozici. Zajímaví jsou i „extrémisté“ Tomia Okamury. Jejich voliči jsou nejvíc zastoupeni (podle sociologického průzkumu) mezi manuálně pracujícími. Jsou to většinou „přízemní“ lidé, lidé, kteří mají „při zemi“ příjmy i vzdělání. Jsou to však lidé, kteří zde žijí a pracují a jsou také součástí společnosti jako kdokoliv jiný.

Někdo se zde v diskusi chlubil tím, že žádného člověka, který by volil Okamuru nezná. Jistě se s nikým takovým nestýká, ale já bych si něco podobného tvrdit nedovolil. Nevím, zda řidič autobusu, co mne veze do práce, nebo instalatér, elektrikář či zedník, co mi prováděl úpravy či opravy v bytě, náhodou není voličem SPD. Zajímá mne, zda dobře odvedl svou práci, za kterou mu samozřejmě zaplatím. SPD (a všechny další strany) mi připadaly v rámci republiky zastoupeny poměrně rovnoměrně. Lidovci bodovali ve svých tradičních baštách, STAN zejména na Liberecku a ve Středních Čechách.

Nejvíc extrémů má na svém kontě TOP 09. Pět (v přepočtu 71 %) z jejich sedmi poslanců pochází z Prahy a Středočeského kraje. Praha má tři poslance s výsledkem přes 12 %, ve Středočeském kraji měli kandidáti strany štěstí, protože byl vybrán losem pro volbu v cizině a tam TOPka dosáhla úctyhodných 26 %. A tak je ve Sněmovně jedna Středočeška a jeden Jihočech zde kandidující. Jinde až na dvě výjimky totálně propadla. Takže její výsledky nebyly vyrovnané, ale takové extrémní. Strana má i další extrém na kontě: nejstaršího a nejmladšího poslance, oba zvoleni za Prahu, ačkoliv trvalé bydliště mají jinde (možná se mýlím).

Karty jsou rozdány, ANO nedostalo 51 %, s SPD nevytvoří dvojčlennou většinovou koalici, navíc poměrně dost na sebe „štěkají“. Devět stran ve Sněmovně z toho jedna dominantní vytváří předpoklad, že vše se bude muset dohadovat ad hoc, zejména v případě, že bude tolerována menšinová vláda ANO, které nebude moc všechno projít a to rozumné, by naopak projít mohlo, pokud ti „deklarativně“ rozumní budou rozumní i ve skutečnosti.

A tady mi z toho chaosu, co bourá staré, vysvítá naděje. Až se vášně uklidní, situace se nějak stabilizuje a zase to (nějak) přežijeme. Nebo to bude jinak, třeba v Belgii jednou sestavovali vládu víc jak rok a zas tak nic hrozného se (asi) nestalo.