Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To jsem si naběhl

30. 06. 2017 8:26:35
Se svým posledním „provokativním“ blogem jsem si tak trochu „naběhl“. A to se ještě admini (jak jsem zjistil další den z emailu) postarali o jeho propagaci.

Na(ne)štěstí jsem byl pár dní pryč (v zahraničí) a k internetu jsem se moc nedostal. Na zasedání se to nehodilo, navíc byly problémy s připojením a v hotelu to (k mému překvapení) chtěli zaplatit. Blog jsem publikoval pár hodin před odjezdem, proto, když jsem odcházel na nádraží, jsem se již diskuse neúčastnil.

Chytrý mobil (zatím?) nemám a na starém malém hloupém je to nepohodlné, navíc i omezené. Tak jsem byl pár dní off-line a mohu reagovat s křížkem po funuse, tudíž to činím najednou novým blogem.

Zpět k „Pražákům“. Docela mne i potěšilo, že určitý patriotismus je vlastní i Pražanům. Nedělá mi problém, se omluvit všem těm, kterých se článek nějak dotkl. Popsal jsem jen pravdivý příběh, ovšem neodpustil jsem si „třaskavý“ komentář.

Příběh sám o sobě samozřejmě nebyl moc radostný, ztrátu hotovosti, nákupy na odcizenou kartu a náklady na náhradní doklady v pohodě přežijeme. Doufám, že tímto příběh skončil a odcizené doklady se dostaly někam na skládku či do spalovny. Ale také by je mohl někdo chtít zneužít, vzít si třeba hypotéku a po čase by se mohl objevit exekutor a najednou zjistíte, že nemáte ani ten „blbý“ papír, kterým byste se mohli bránit. Díky pohodlnému či přepracovanému policistovi, sloužícímu někde v Praze a nezkušenosti kluka z maloměsta, který toto zažil poprvé. I nám v našem malém městě ukradli kola, lyže, dokonce i starší auto. Protokoly jsme potřebovali kvůli pojišťovně, nicméně byly to jen věci a nehrozilo zneužití dokladů jako v tomto případě.

Ale zpět ke komentáři, který některé Pražany nadzvedl ze židle. Nedošlo mi, co to způsobí. Jednou vyřčené (napsané) se nedá vrátit zpět. Je třeba přijmout za svá slova (písmena) zodpovědnost.

Dalo by se psát i o „potrefených husách“, ale spíše jde o různé úhly pohledu. Praha byla a je „mocenské centrum“ a zároveň jediné velkoměsto v zemi. Proto je specifická, tj. jiná než ostatní místa v zemi.

To na jednu stranu láká lidi inspirativní, vzdělané, vědecky a umělecky založené, kteří jsou často špičky ve svých oborech činnosti. Na druhou stranu anonymita a instituce, které jsou nositeli veřejné moci, přitahují také určité lidi (dost odlišné od těch prvních).

A to vše, s otisky minulosti (zkušenosti předků) vytváří tzv. „morfické pole“, které se odráží v mentalitě lidí, co zde žijí. Lze tedy odvodit, že místa nějakým způsobem (aspoň částečně) ovlivňují lidi, kteří zde pobývají. Někteří lidé se na některých místech cítí líp, jinde hůř. A o tom to je.

Praha je nádherné město, mám tam pár přátel, známých, obdivuji spoustu jejích lidí (ať rodilých či náplav), ale cítím (řečeno anglickým rčením), že Praha není můj šálek čaje.

A také nemám rád, když se „zkreslený velkoměstský pohled z Prahy“ vnucuje všem ostatním. Což v malém městě či vesnici může způsobit více škody než užitku. Vím, je to především můj problém a jsem s tím srovnaný.

Svůj pohled se nebojím napsat a věřte, že ho nikomu nevnucuji. Pokud je někdo přesvědčen o opaku, je to jen jeho věc a já s tím nic nenadělám. A naopak, pokud mé články a úhly pohledu někoho inspirují, jsem za to rád.

Hezké prázdniny všem, Pražákům zvlášť :)

Autor: Jan Tichý(Bnj) | pátek 30.6.2017 8:26 | karma článku: 12.62 | přečteno: 538x

Další články blogera

Jan Tichý(Bnj)

Děti vyrostly a tak tápeme

Čím podarovat děti na Vánoce? Navíc když už vůbec nejsou v dětském věku. Ty své dospělce nějak zvládneme, ale pak tu máme ty „malé“ neteře a synovce, čili děti, co mezitím vyrostly až (skoro)dospěly.

22.11.2017 v 10:33 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 348 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Slušní proti slušným?

Nebo také různí neslušní, poslušní či neposlušní. Říká se, že většina lidí je slušných. Také se předpokládá, že mlčící většina jsou ti slušní.

20.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 12.78 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Země se fakt naštvala

Hele lidi, má trpělivost s vámi už došla. Já, Matka Země a spolu se mnou mé děti, synové Vzduch a Oheň a dcera Voda už vás máme plné zuby.

19.11.2017 v 8:52 | Karma článku: 15.18 | Přečteno: 405 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Paprsky inženýra Gorina

V příkopě u silnice leží tělo zanedbaného ožralého vagabunda, přítomní policisté nasedají do auta, přivolaný lékař konstatoval smrt. Přijíždějí černí havrani. Funebráci naloží tělo a odjedou.

15.11.2017 v 12:48 | Karma článku: 9.93 | Přečteno: 431 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Řekni ne a já budu vědět, že ne

Díky rozhovoru s paní Kovářovou jsem se dozvěděl o existenci žen, feministek, které si založily hnutí: „Why not me?”

22.11.2017 v 13:31 | Karma článku: 28.69 | Přečteno: 1248 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme ... už jste taky začali konečně "makať "? (pokračování - díl druhý)

... a nemyslím tím děvčatům pod sukně, samozřejmě - bez zbytečných a zavádějících řečí, realita je zřejmá, tedy těm, co jim zůstal jeden svobodomyslný, tukem neobalený mozkový závit

22.11.2017 v 13:07 | Karma článku: 18.39 | Přečteno: 536 | Diskuse

Gabriela Tomanová

Společné soužití = z 90% velký průser

Znáte to? Když jeden ve vztahu, dostane super nápad, nastěhovat se ke svému rodiči? A jak to potom dopada?... No, jeden příklad za všechny bych tu měla... Ten svůj.

22.11.2017 v 0:23 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 851 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Platina královská

Britský královský pár v pondělí 20. listopadu oslavil 70. výročí svatby. A jejich svazek je stále až pevnou skálou nejen v bouři britské politiky, ale i všech turbulencí a změn ve světě.

22.11.2017 v 0:19 | Karma článku: 10.14 | Přečteno: 146 | Diskuse

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 210 | Diskuse
Počet článků 339 Celková karma 13.93 Průměrná čtenost 710

Mám rád život a jsem pozorovatel. Jako každý hraju v životě všemožné role a v různé míře si je užívám.  Píšu, protože mne to baví. Rád se směju. Emoce nehrotím, ale ani se jimi nedusím a radši je vypustím. Nejlepší emocí je pro mne radost.

email: tichy.jan.bnj@centrum.cz

web: http://tichaci-cz.webnode.cz/  (více informací o nás a také blogy v pdf ke stažení)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.