Na revoluci nezapomenu. Zastihla mne na škole v Bratislavě. Poházím ze špatné rodiny, tak ji dělal později, již jako ženatý. Na náměstí plno lidí - Mezi nimi Dubček, Čarnogurský. Chaos v pedagogickém sboru ! Horlivý súdruh sa chopil slova - Říká se, že je zde Revoluce? - Proveďme si rozbor ! Doslova vzal křídu a po tabuli kreslil cosi - Leninské znaky. Vykořisťování - dělnictvo se radikalizuje - Vrší sebe - barikády - vše vrcholí a systém se změní k lepšímu. Jak ty teze měl - Vždy zvolal - Děje se to Níéé ! Takže, žádná revoluce se nekoná, jde o Občanské nepokoje vyvolané ... Tož dobré - pozdější zprávy sdělily, že skončil v kotelně ! (Fakt) ...

Když mi odešel otec - (19 let), hrozná rána. Já jej nepotřeboval - žil již v jiném městě v bytě se svou ženou a samozřejmě - S pračkou ! Najednou mne obestřel divný - nechtěný pocit, jako by Život zvolal = Miroslave, synu - konec srandy. Na značky ! Vylez z toho zadního úkrytu a pojď předcvičovat sem - Dopředu ! Nasaď si ten baťoch odpovědnosti na svůj hrb a konej. Taky dumej, co se svou matkou ! Tak jsem jí zřídil krásný výměnek u mne na chalupě. tím jsem částečně ze sebe smysl mládežnické hříchy alotria ! (Super odžila tady s kočkou krásných 10 let) ! ...

Na bratislavského kotelníka s ne revolucí nemyslím - Na své rodiče denně ! Jsem rád, že se 17.11.1989 dožili ! Hlavně ten otec Revanšista, pro něj osobně a podobné to byla Mega satisfakce. Co by říkal dnes. to je věcí další - Já osobně se raduji ...

Když jsme sledovali ten TV přenos z Letné s matkou a bráchou se slzami dojetí a radosti v očích, říkali jsme si, jakou by měl táta (skaut) radost.