U někoho šlo o zmoudření. U jiného o chycení správného větru.

přesně tak, děkuji za komentář

Ty proměny jsou podstatou přirozenosti. Já v mládí - podobal se vánku - Není možné se něměnit! Pochopitelně jde o parametry a účelovost. Viz D. Rath - ODS, Odborář, ČSSD, Ublíženec - Basa. Zdá se, že celá proměna je ukotvena v pojmech - Být zaměstnán - Zaměstnávat, (někoho, ale stačí i sebe sama). Následně z toho Romantismu vyvstane Realita - Pak i Dobromil - Jako Zarputilý odpůrce profesních činovníků Dobra. Člověk se prostě obeznání s poměry a dožere se. Dcera mne navedla na Divadlo Járy Cimrmana + Jaroslava Duška. Byl jsem překvapen jeho moudrostí - Dochází k vývodům, na které jsme již přišli oba - Žij a nechej žít

Nejen Cimrmani, ale i Dušek velkým mým inspirátorem. Některé pak je lepší brát za komiky, byť se tváří tragicky, ale smích je nakonec mnohem lepší než vztek

Nevybral jste si dobré příklady, mám pocit, že názory Němcové, ale i Vondry jsou celou dobu jejich politické kariéry poměrně konzistentní na rozdíl od dnešních mocipánů Zemana a Babiše.

Ani Pavel Kohout nebyl mistrem názorových veletočů, jen by to chtělo o něm něco vědět... Stačí si připomenout jeho hry z poloviny 50. let, nad nimiž tehdejší režim už zdaleka nejásal. Nebo Kohoutovo vystoupení na IV. sjezdu čsl. spisovatelů v červnu 1967.

Prostě značná část generace lidí, kterým bylo na konci války kolem dvaceti, propadli tehdejší euforii budovatelů "nových světa řádů". Někteří, jako Kohout a mnozí další, včas vystřízlivěli a snažili se svá pochybení napravit. Jiní setrvali v obdivu ke komunismu až do konce života, těm ale nikdo nic o hlavu neotlouká.

Asi tak