Nějak se vám to v závěru prolíná a (ne)aktivita ve třetím odstavci od konce se určitě dá pojmenovat jinak než pohodář.

A co teprve experti na všechno?

třeba extrémní experti na exkrementy

Člověk může být lhostejný pohodář nebo pohodář anebo taky pohodář, kterýmu není všechno jedno. Důležité je najít rovnováhu mezi sebou samým a okolním světem

Děkuji, přesně tak. Některé věci je lepší (kvůli sobě) neřešit, či dokonce ignorovat. Člověk tak předchází infarktu a žaludečním vředům

Inu - vidíte svět poněkud černobíle.

Někteří "pohodáři", dokonce ostentativní pohodáři jsou kupodivu stejně aktivními "řešiči" (obzvláště jiných lidí a obzvláště tam kde se ti jiní lidé nevyskytují aby mohli poskytnout svůj názor).

K vidění zhusta zde na blogu.

A velmi mne baví jak to "řešiči" (co třeba řeší politický názor někoho jiného) sami sebe pokládají za největší "pohodáře".

(popravdě, mimo IDnes se stýkám s normálními lidmi co " je ti cizí lidi nezajímají" a mojí občasnou účast zde považují za neškodnou úchylku někoho koho znají sto let. kdyby mne neznali, poklepali by si na čelo a šli dál...)

Svět tam venku je normální.

Ovšem pokud někdo tráví několik hodin denně zde a zároveň na Facebooku, je to nejspíš "řešič". Lépe řečeno drbna, jak někdo níže výstižně poznamenal.

černobíle nám to natírají především média a bez nich je svět naštěstí celkem normální. Podle Paretova pravidla platí, že 80 % času zabere řešení těch 20 % nejméně důležitých věcí. Z toho vyplývá, že soustředí-li se člověk na 20 % opravdu důležitých věcí, ušetří 80 % času pro sebe Tak je lepší řešit jen to potřebné a to zbytečné neřešit.

To je dobrý - řešič. Už konečně budu moci krátce a výstižně zaškatulkovat tyto spoluobčany.

dříve se ta škatulka nazývala "drbna", ale dnes je to nekorektní a genderově nevyvážené a "řešič" to řeší

No, řešičů je zde spousta a píší děsivé blogy, no ale jsou potřební, aby jste mohl ocenit a najít ty pohodáře.

Co se týče jak reagovat na :..,,Jak se daří", dlouho jsem ve státech odpovídal svým kamarádům:.. ,, .it can be always better", myslel jsem jak jsem vtipnej, nebylo tomu tak a tak jsem prostě přešel na jejich jazyk a za všech okolností jsem recitoval, že to je prostě fantastický,nádhera a zapadl jsem...

Má odpovědˇ: ,,nikdy sem se neměl lepší". Tuzemskej řešič je naserděnej, pohodáž to pochopí

Dobře shrnuto, Jeníčku :)

Díky a jako návdavek druhou část hlášky z Knoflíkářů "to nereš!"

Ihned mi naskakuje pojem - Eva Šafráková. Neuvěřitelně cenný model - baby tažné z pracoviště. Skutečně, nic není nemožné, včetně pozření 10 piv a ráno spolehlivě za pracovním stolcem. Přišla doba povyšování! Říkám, už je to i trapné - Eva! Jo, jo, úžasná - ale kdo poté na nás bude robit? NIKDY povýšena nebyla - házely se jí zasloužené odměny .

Kunderování, Nohavicování, vyznamenávání - mne nebere. Když jsem kdysi v SSM, (vylepšování třídního původu) stál v řadě, právě tam se zrodil můj bonmot - Já mladý muž, opilec a zhýralec - oni mne tady oměnují = "Každého můžeš ošálit, sám sebe nikdy ne". Poprvé oznamuji, že jsem držitel ocenění - "Bojovník proti fašismu II stupně"! Opět akce mládežníků - Vatry na horách. Pálili jsme tak udatně, že předseda Okresního výboru Bojovníků, mne fakt přizval a v jejich sekretariátu ocenil. Já se opět styděl, věkově - nevhodné! (Jinak vynikající bojovníci - fakt sranda) .

Závěr - Opravdu jsem se propracoval k poznání, že nejlepší vyznamenán í je to - Ktreré člověk udělí sám sobě! Jak žil, jak konal, jak se chopil funkcí - Manžel, otec, vychovatel a hospodář! Tož tady, bych si zase toho Antifašistu zase s klidem připnul! (Stále buším špalky) ...

Vyznamenávání významných má svůj význam. Významně pro vyznamenávaného a pro vyznamenávajícího. Čeština nám dovoluje si hrát a to je lepší než řešit. Díky za komentář (významně bezvýznamný)

Míval jsem sklon k tomu chovat se jako řešič, i když ne všeho. Na jisté věci, typy a týpky jsem se vždy díval s nadhledem. Čím jsem starší a moudřejší, více musím šetřit svou energii, tak se stále více stávám pohodářem. Teď dovedu také lépe odhadnout, které věci nezměním a nemá tedy moc smysl se jimi zabývat a snažit se je řešit. Blog o nich však občas napsat mohu. To mne moc neunaví a uleví se mi.

To je přímo léčivá terapie psát blog o řešičích Děkuji za komentář

Hezké zamyšlení. Asi jsem obojí. Navenek pohodář, uvnitř sám v sobě ale řeším, ne pořád, ale natolik, že mě to obtěžuje a někdy si říkám a dost. A kupodivu to funguje "seřvat sám sebe".

děkuji, a seřvat sám sebe to je dobré řešení