Hezká pohádka

Řada pojmů zinflacovatěla, pak i ten kavárník. Pro mne klasický typ nenásilného člověka, který se domáhá sody na zapití a ubrousku - (bitku nad šálkem jsem ještě neviděl). Pak jistě i meditační, přemýšlivé typy. Svého druhu to byl i můj rodič, bral mne sebou a já se pak nudil. Lepší to bylo v atelieru akademika, kde se scházeli dědci. Já zalezlý za rámy obrazů, všude vůně kávy a omanný terpentýn. Úžasné besedy k čemukoliv, (mj. odchovanci Bati - nemohli jej vynachválit). Ti kavárníci vůbec nebyli odtrženi od života - naopak, ony chajdy, v zimě společenský život po sklepích - kde dokonce muzicírovali! Nakonec se ocitli v důchodu. Otec - Noční hlídač Sila se zrním a střídal se s doktorem. (Ten zase choval ovce). To byla dobrá grupa! Ptám se ráno - Jaká byla noční směna? Hlídač odvětil "Stálo to za prd! Prášek na spaní jsem si musel dát"! Jdu do sklepa pro uhlí - Uhlí kvoká! Čumí na mne slepice - Aha, když je to zrní ve všelidovém vlastnictví! Kavárníci ...

Zajímavý pohled, pravdivý. Fakt je ten, že dříve naprosto jednoznačné pojmy zrelativizovaly v dojmy.

Třetí konec No Voni se asi zbláznili, autore. Až takhle DOWN Tó teda

Jináčej Jene

P.S.. anžto sem městskej(PRAŽSKEJ) buran na venkově, tak, ...Zkrátka, asi tak

Kavárník by měl občas zajít na pívo mezi prostý lid. Ale určitě by nebylo na škodu, kdyby prostý lid občas otevřel nějakou moudrou knihu a pokecal s kavárníkem, co si o tom myslí. Makat rukama a myslet hlavou - to se nevylučuje

Nejlepší je vzájemná komunikace z očí do očí, to se dají bořit předsudky a člověk (z kterékoli strany) může být překvapen.

Milé :-)

:) do třetice všeho dobrého! :)

Kéž by těch třetích (i druhých) bylo více než těch prvních. Řekl bych, že tomu tak i je, jen víc křičí a jsou vidět a slyšet ti první. Možná jen mají strach ze změny a ztráty peněz a postavení