Vždycky když se dostanu na pár dní mimo Prahu, někam do hor nebo na malebný venkov, říkám si "to je idylka". Pak zjistím, že by mi chyběl ten samozřejmý komfort: veřejná doprava co jezdí každou chvilku, kultura, sámoška co má otevřeno do 10 večer... atd. "Migrovat" je fajn, ale nejlíp je člověku asi tam, kde je zvyklý. Ale nikdy neříkej nikdy...

To je fakt síla zvyku je velká a každé místo má své pro a proti

Myslim, vlstne jsem o tom presvedcen. ze migrace migranta obohacuje. Nasi dedove chodili na zkusenou, konkretne oba moji do Berlina, Parize a Vidne, aby se tam neco naucili. A naucili se.

I muj otec timto zpusobem migroval. Bohuzel tento zpusob vyuky mi byl soudruhy legalne nedopran.

A absolutne nelituji toho nelegalniho zpusobu dockani se vyuky. Naskytla se mi moznost naucit se to, co by mi soudruzi nikdy neumoznili.

Jo, do světa se chodilo a po té vynucené přestávce zase chodí (jezdí) a Čechům se docela daří, dcera je potkala v Thajsku i Kambodži...Cestovatele máme a dokáží zajímavě vyprávět, děkuji za komentář (a tentokrát souhlasím )

Všichni jsme v podstatě takoví poutníci... I já putovala, migrovala, abych se nakonec vrátila do míst, kterými chodily po prašných cestách celé generace mých předků. A jsou to krásné návraty...)))

Přesně tak, jsme tu na cestě (životem) a tak si ji užívejme, děkuji za komentář

migruji celý svůj život. Říkám tomu zapouštění vzdušných kořenů, kterým nevadí změny prostředí, Jeníčku

Nejsi Ty náhodou nomádka? Hezký večer a následující víkend

Člověk může svou nirvánu prožít kdekoliv, míněno vesnice - město. Jde o jeho vnímání a pochopitelně etapu života. Panelákový byt je i příjemný, nicméně dosti anonymní. Kdo bydlí pode mnou, to nevím ... Za svůj domov jsem považoval, teprve, kdy jsem odemkl dveře do bytu - pak dobrý pocit při jejich zavření. Současná chalupa ukázala další dimenze. Jistou dobu jsme zde byli bez plotů, bezpečno ... Po vystavění oplocení jsem přišel na to, že zde uvnitř je svět v pořádku. Jasně stanovená pravidla - navíc, kde bylo škaredo, je nyní pěkno. Tam za plotem, je to již jiné ! Zvláštní svět, čím jsem starším, i překvapeně čumím, mu přestávám rozumět ... Sděluji, jako naprosto spokojený člověk.

Měl jsem určitou panelákovou výhodu, jsme tři na patře, šest vchodů po 12 bytech, čtyři patra. Stěhovali jsme se do nového najednou a v podstatě jedna generace, naše děti tady vyrostly a stále nás je tu tak polovina původních, co se známe. S tím jsem také spokojený, jen si tak přemítám o životě a změnách, které přináší

Zdravím Tě, Jene! Také patřím mezi ty, kteří by nechtěli žít v Praze. Ale dcera nám tam zůstala a tak jsme tam často. Také tam žil můj strýc, ve Strašnicích a když jeli s tetou do centra, říkali, že jedou do Prahy!

Díky za komentář, nevím, kam se zatoulají děti. Z hlediska pracovní kariéry (v určitých oborech) je Praha jedinečná (možná i jediná) a znám to od rodilých kamarádů, z Běchovic jezdí vlakem taky do Prahy