Honzo, stalo se mi minulý týden, že mě v autobusu velice srdečně zdravila jedna paní, já ji teda na oplátku taky, ale dodnes nevím, kdo to byl. Byla to trapná půlhodinka jízdy, seděly jsme přes uličku, neměla jsem odvahu se jí zeptat. To víš, Jitka!

A ani ona nezahájila konverzaci, takže ses nedozvěděla, zda šlo o omyl (jako u mě), nebo odkud se vlastně znáte...třeba příště

To Ti Jeníčku budu muset jednou vyprávět jednu svou "poznávací" story

Možná ji dřív popíšeš

Honzo, ale zase na druhou stranu je to dobrá finta na seznámení

Finta dobrá, ale neumím si sám sebe představit, že bych při seznamování do toho šel tak najisto a spontánně

Po skončení školy jsem půl roku, do vojny, jezdil vlakem do práce. V té době nebyly mobily či tablety a lidi spolu víc komunikovali. Vzpomínám na to s určitou nostalgií, ale to nic nemění na skutečnosti, že si při cestě rádi spolu povídali. Dnes každý kouká či pracuje s tou malou bestií v ruce.....

Opr.: že si lidé při cestě.....