Myslím, že to vlastně jakýsi druh klaustrobie. Touha nebýt omezen, vždyť svět je tak pestrý a bohatý

Zajímavý blog

Myslím, že jsem se dost poznala v pozici "pozorovatele", i když já mám těch charakteristik asi víc, jsem taková nevyhraněná. Momentálně řeším obdobné téma: zůstat či nezůstat ve školství? Je to víceméně taky kvůli jednomu člověku, zdatnému manipulátorovi a egoistovi. Jenže v mém věku není až tak lehké to rozseknout a jít hledat úplně jinou profesi. Těm co se to povedlo, tiše závidím a držím palce, aby jim změna přinesla opravdu to, co chtěli.

Honzo, sice jsme se viděli na srazu jen krátce a nebyla ani možnost si popovídat, ale můžu navrhnout tykání? Ahoj, já jsem Pavla.

Pavlo děkuji, tykání s úctou přijímám a předpokládám, že k pokecu se příležitost určitě najde, když to teď nevyšlo

Pěkné pojednání perfektně neperfekcionisticky pojaté, Jeníčku

To víš, v pozorování jsem dokonalý (aspoň v nečem), díky za kuk

Za mlada jsem se asi identifikovat dovedl, když jsem tvrdil že mládež se dělí na "Veksláky, somráky, slušňáky a mě." To bylo samozřejmě, jak říkáme "ze srandy" a s nadhledem. Pozorovatel musí být člověk mnoha talentů a nápadů(např.mně jich víří v hlavě tolik, že je to na rozskočení lebky a mezitím se kolem téměř všechno víceméně splní) něco ze srandy zkusí a když to jde, tak se do toho opře

Ještě byli třeba diskofilové, metalisté, folkáči, ...pak začali skejťáci, ...generace před námi máničky...to byly (jsou) takové městské kmeny...však ta různorodost má něco do sebe