Máme rádi zvířata.....

....protože jsou chlupatá a mají hezkou srst. Vzpomněl jsem si na starou písničku. Zvířecích miláčků je přehršel, najmě psů a vyrostl z toho pěkně velký byznys. 

Máme doma také psa, fenku šiba inu, Japonku, vypadá jak liška. Během osmi let jsem její přítomnosti přivykl. Když přišla manželka a syn (dceři to bylo jedno), že si pořídíme pejska, dlouho jsem pořízení psa odmítal. Psa do paneláku, dovedeš si představit, jaký to bude chudák! A ty panelákové (postelové) chlupaté „krysy“ já za psa nepovažuji. Dva roky jsem odolával a navrhoval alternativu – ještě si můžeme pořídit třetí dítě. Vždyť těch zvířat doma máme dost (papouška, anolise, akvarijní rybičky). Nestalo se, nakonec jsem svolil. Pejskařem jsem se nestal, navíc naše fena je v tomto směru geniální – má ráda lidi (až na pár výjimek), ale nesnáší psy (až na pár výjimek). Což mi poskytuje výbornou možnost se s pejskaři nebavit, obvykle si vystačím s úsměvem a pozdravem. Nerad ji venčím, zejména když jsem v časovém presu, to ji občas i nadávám, a pokud mě nějaký pejskař slyší, asi mne proklíná. Na druhou stranu rád s ní chodím na dlouhé jedno až dvouhodinové procházky do přírody, ujdeme tak minimálně čtyři, nebo až osm kilometrů. Pokud bych vyrazil do přírody sám, bude si žena ťukat na čelo, takhle je to pro mne pohodlné, jdu de iure kvůli psovi, de facto kvůli sobě. Raději bych šel s mladou dvounohou kočičkou, ale vzhledem k tomu, že patřím do kategorie „vrať se do hrobu“, stačí mi postarší fena.

Stejně je pro mne nejkrásnějším psem ten divoký, svobodný, volný – totiž vlk. Zpráva potvrzující výskyt vlčí smečky s vlčaty v CHKO Kokořínsko resp. v oblasti Máchova kraje (Doksy-Bezděz-Bělá p. Bezdězem) se pro mne stala jednou z nejlepších událostí loňského roku.

Přestože, hlavně díky synovi, se náš chov domácích zvířátek rozšířil o další druhy (želvy, korálovka, raci, sklípkan, aj.), tak nejraději prožívám krátké okamžiky, kdy vidím živočichy ve volné přírodě. Na svých toulkách vždy někoho potkám a nejhezčí na tom je, že dopředu nevím koho. Ještě je máme, tak si jich važme a neničme jejich přirozené prostředí.