V oáze ticha a v ptačím ráji

S tou oázou ticha to tak dokonalé není, obzvlášť když tu obvykle vrčí motory sekaček, pil, občas projede auto, traktor a vlak. Také se na tom hluku podílíme, když sekáme, nebo řežeme.

Po většinu dne tu ale bývá ticho, v těch vedrech ani ptáci nehlučeli jako obvykle a s jarními ptačími koncerty se z tohoto pohledu ospalé léto už nedalo vůbec srovnat. Tak se dalo navečer si sednout do stínu nebo na sluníčko, které už nežhavilo a pomalu zapadalo, a jen tak „poslouchat“ ticho.

K prázdninám však patří i táboráky, muzika, fesťáky a technoparty. O víkendu uprostřed dvoutýdenní dovolené jsme se sbalili a jeli na víkend domů, ikdyž se nám dcera starala o domácí zvířectvo a chodila i zalévat zahradu, jeli jsme sebrat (přerostlé) okurky a sklidit další úrodu. Z chaty jsme vyrazili v pátek odpoledne a vrátili se tam v neděli dopoledne. Poznali jsme podle zapakovaných aut u silnice a typického ducání, že tu máme technoparty. Vystihli jsme to, už to končilo a po obědě byl už klid.

Ptačí ráj dokumentuji povětšinou i obrázky z fotopasti. Les je v této době zarostlejší a tím i nějak temnější. Tak mi z toho vyšly spíš takové ptačí siluety, kdy si ani netroufnu odhadnout ptačí druh.

Ptáci si u nás přijdou na své, jak ti, kteří hnízdí v dutinách, tak ti, co si staví hnízda vysoko v korunách stromů, i ti přízemní, co vyhledávají křoviny a třeba hromady dříví. Jak hmyzožraví, dravci, co loví myši, i ti, co se živí semeny a plody. Zkrátka máme u nás pro ptáky přírodou prostřený stůl ke slušné obživě a skvělé podmínky pro ubytování.

Tak pár ptačích fotek vč. těch tmavých siluet.