Sjednocení

Asi nechtěně Putin svým hanebným zločinem sjednotil nejen českou politiku, ale zdá se, že i evropskou a světovou. Proti sobě.

Agresor se přepočítal. Blesková válečná operace se nekoná. Dle plánů měla brzy skončit vzdáním se Ukrajiny vojenské přesile a vítáním „osvoboditelů“ ve východní části země. Snad ani ten východ není Putinovi nakloněn tak, jak si myslel.

Také ukrajinský prezident překvapil. Celý svět příjemně, Putina nejspíš nepříjemně. Řídí obranu své země z bombardovaného Kyjeva. Putinem vysmívaný bývalý komik přijal vážnou roli státníka.

Když haraší zbraně a umírají lidé, je to děsivé, zlé. Ovšem ke slovu se dostává i druhá strana polarity. Solidarita, soucit, ochota pomoct, protesty proti válce a demonstrace za mír.

Přiznávám, že má fantazie nepočítala s tím, že to Putin udělá. A bylo nás takových určitě víc. Tady na blogu to za všechny nejlíp (dle mého) vyjádřil Josef Prouza.

Po koroně přišla další rána. Na jednu stranu očekávaná (pořád se o tom mluvilo), přesto však děsivě překvapivá. Virtuální hra na válčení se nepříjemně zvrtla do reality. Vystřízlivěli jsme jako lidstvo?

Byli jsme ukolébáni dlouhodobým mírem. Přesto v tom období vždy byli lidé, kteří žili na úkor jiných lidí. Na úkor přírody a přírodních zdrojů zbožštěním konzumu a „zlatého telete“. Globalizace to více zviditelnila. Starý systém světového uspořádání dvou protichůdných bloků se (po zániku Sovětského Svazu) rozpadl. Jediný hegemon (USA) se časem unavil a zlenivěl, nehledě na to, že mu vyrostla konkurence: ekonomická v Číně a vojenská v Rusku.

Přibližování NATO (potažmo USA) k Rusku ruského medvěda samozřejmě dráždilo a napětí se stupňovalo z obou stran. Jenže (asi málokdo) předpokládal, že se medvěd bude „bránit“ útokem na souseda.

Tak snad jsou ještě na světě zbytky zdravého rozumu a budou vyslyšeny výzvy k míru. Emoce hněvu, nenávist, násilí a pomsta určitě nic nevyřeší.

Zajímavým počinem (a snad v budoucnu mírotvorným) je výzva Ukrajinců ruským rodičům, především matkám k hledání svých zajatých a padlých synů. Musí to být šok dozvědět se, že mé dítě je zraněné a zajaté v sousední zemi (blízkého národa) či dokonce padlo.

Putin asi je ve svých očích „mírotvůrcem“ a stal se obětí vlastní propagandy. Vládne mnoho let, za tu dobu zaznamenal i mnoho úspěchů na domácím i mezinárodním poli. Neustále své postavení a moc upevňoval, budoval si image zastánce slabých a utlačovaných. Ta by mu asi i zůstala, kdyby skončil jen u uznání separatistických republik na Donbasu. Byl u moci příliš dlouho a zblbnul. Jeho „mírová operace“ na Ukrajině se zvrtla. Podcenil „slabochy“ a přecenil své síly. Invaze pohřbila jeho image „mírotvůrce“ a v nějakém horizontu ukončí i jeho vládu.  

Svět se sjednotil. Proti Putinovi, proti válce. Dokáže se ale sjednotit také pro mír, lásku, odzbrojení?

Média aktuálně změnila hlavní téma. Experty přes Covid vystřídali experti přes válku, ministra zdravotnictví, ministryně obrany. Pro naše dobro a ochranu byly vypnuty dezinformační weby a pro jistotu i ty, co Rusko a jeho režim rozhodně nepodporovaly. Patřily však do tzv. alternativy, byly více kritické k EU, ke globalizaci, k současné vládě, příp. ke Covidovým opatřením.

Dalajláma tvrdil, že největší mistrovství je milovat svého nepřítele. Jak se máme naučit mistrovství milovat svého nepřítele, když nemáme šanci dozvědět se, co si myslí? Jen se dozvídáme to, co si o tom myslí, že si on myslí, jeho nepřátelé (tedy my, resp. ti, kteří nás zastupují a myslí za nás).