Svět naruby
Základem byla rodina, tvořená mužem, ženou a (obvykle více) dětmi. Lidé si mnoho potravy obstarali sami, pohyb měli zaručený při práci pro svou obživu, žili více v souladu s přírodou, věděli, že jsou na ni závislí, a proto se snažili s ní spolupracovat.
Společenství bylo převážně místní. Život se odehrával reálně a lokálně. Muž zastával výhradně tradiční mužskou roli, žena tradiční ženskou. Obnášelo to, že muž se staral o živobytí, žena pečovala o děti, manžela a domov.
Lékaři působící na venkově byli převážně rodinnými lékaři, znali své pacienty a snažili se je uzdravit, když už to nešlo, řekli to jak pacientovi, tak rodině, přenechali pacienta osudu (Bohu) a obvykle povolali kněze. Umírající byl se smrtí smířen, rozloučil se s blízkými a ti pak jako pozůstalí uspořádali pohřeb jako poslední (a veřejné) rozloučení.
Právníků a úředníků moc nebylo a obyčejní lidé se s nimi ani nesetkávali (mimo výběrčích daní, desátků). Neidealizujme si to, lidé museli více dřít, dříve umírali, umíralo i hodně dětí, na nemoci nebyly k dispozici léky. Lidé se možná více vzájemně respektovali a aby přežili, museli spolu více spolupracovat, ale častěji chyběla láska, rodina byla převážně ekonomickou jednotkou s převážně autoritářským řízením.
Potom styly žití upravily následující generace lidí až do dnešní podoby. Oproti ještě nedávné minulosti se náš svět doslova převrátil naruby. Napomohly tomu technologie, především mobily a internet, propojení, ale též špehování a závislost.
V naší civilizaci rodina upadá, dětí je méně, některé ženy se tlačí do mužských rolí a naopak. Tak tu máme silné (mužné) ženy a citlivé (až zženštilé) muže. Soužití stejnopohlavních párů bylo dříve tabu, pak tolerováno, dnes je dáváno na odiv.
Rodinný lékař se změnil na obvodního, moderní lékařskou péči poskytují nemocnice. Ty největší jsou trochu odlidštěné, jsou to takové „továrny“ na léčení. Právníků a úředníků též přibylo, dokonce se dá říci, že je jich nadměrné množství a v tomto množství spíše škodí, než pomáhají. Také vzrostla důležitost peněz, kariéry a moci.
A tak tu máme některé lékaře, kteří neléčí, aby pomohli k uzdravení pacienta, ale aby pomohli své peněžence. Některé právníky, kteří místo spravedlnosti vytváří bezpráví a úředníky, kteří místo řádu vytváří chaos.
Bývalo to mnohem jednodušší a stabilnější, nyní je to složitější a dynamičtější, chaotičtější. Lidské společenství je dnes globální a virtuální. Více propojené a více na sobě závislé. Nejen ve „štěstí“, ale i v „neštěstí“. Globalizaci už štěstí asi došlo. Není na čase ji vyměnit?
Dnes (snad v každém státě Evropy a také v USA) žijí dva naprosto rozdílné typy lidí. Ti globální, kteří žijí a pracují v městských aglomeracích, metropolích a mají tak podobné problémy a životní styly. Pak si samozřejmě i přes jazykovou bariéru, která je dnes nahrazena „universální“ angličtinou, lépe rozumí člověk z Prahy s člověkem z Berlína a New Yorku, než se svým mateřským jazykem spřízněným člověkem z českého či moravského venkova, protože má jiný životní styl, jiné problémy. Ale také jiné příležitosti a hrozby.
Můžeme to nazvat vzájemné odcizení. Přesto se někteří lidé necítí dobře tam, kde zrovna jsou a láká je to jinam. A tak z Prahy (většinou starší, kteří touží po klidu) odcházejí na venkov, naopak z venkova (obvykle ti mladší) odchází do Prahy za kariérními příležitostmi.
Dřív ale platilo, že se dobře měl ten, kdo něco uměl. Což dále platí především na venkově a u řemeslných a technických profesí. Jak už jsme my starší poznali v období reálného socialismu, do popředí se dostávali ti, kteří uměli hlavně hlasitě vyřvávat uvědomělé fráze a dobře intrikovat.
Že se to někdy vrátí, a že to k nám přijde z druhé strany (než minule), jsem si fakt nepomyslel.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.