Jsem v pohodě
Ty nejsi v pohodě? Bývaly doby, kdy být v pohodě, prostě bylo „in“, a naopak nebýt v pohodě bylo „out“. Přitom u mnohých šlo jen o přetvářku, ti, co tvrdili, že jsou v pohodě, často byli v obrovské nepohodě.
Jen nechtěli nebo si nemohli dovolit nebýt „in“, co by si o nich kolegové, partneři či přátelé pomysleli? Všichni jsou přece v pohodě a já ne? To by nešlo, prostě musím být v pohodě, jinak to nejde. Aspoň to musím tvrdit ostatním.
To si asi pamatujeme. Najednou je všechno jinak, lidé jsou pod obrovským tlakem, stresem, často i strachem a přestali být v pohodě. Dnes někteří lidé doslova padají na hubu, počítají ztráty (příjmu, ale i úmrtí v rodinách, či kamarádů). Někteří ztratili trpělivost s opatřeními, najmě s těmi, které jim nedávají smysl.
Dost lidí je naštvaných a není divu. Aby začali být opět v pohodě musí vypustit, vyřvat svůj vztek, ne se jím dusit. Přiznat si, že jsou naštvaní, ne někoho obviňovat a stěžovat si. Stačí jen vykřičet do světa (vypsat se z toho), co mě štve. Jiní, aby byli v pohodě se musí přestat dusit respirátory i rouškami aspoň tam, kde k tomu nevidí důvod (to pro svoji pohodu činím např. já).
Komu však vládne strach, ten nebude v pohodě nikdy. Jen se třeba bude bát tvrdit, že v pohodě není, tak v ní formálně jako bude.
Zajímavé je, že pokud budeme najednou po kotníky ve vodě, tak si toho všimneme. Ale toho, že jsme obrazně řečeno „po krk ve sračkách“ si ani nevšimneme. Pokud to reálně nesmrdí a neumaže nás to, pak to nemusíme vidět.
Stačí si jen vzpomenout, jak jsme žili před několika lety a co zažíváme nyní. A proč. Jak se všechno změnilo, a jak jsme mačkáni až na dřeň. Jak nám ubyly práva, svobody a lidská důstojnost. Jak se toto období podepisuje na naší psychice a zejména psychice našich dětí.
Co s tím máme dělat, aby se nám pohoda vrátila? Každý si zkrátka musí najít svou cestu, jak se s tím vypořádá a jak dosáhne (nebo také ne) toho být v pohodě. Jsem kliďas a pohodář a musím napsat, že neprožívám nějaké špatné období. To nejhorší se mi jako zázrakem vyhnulo, ale to neznamená, že to, co se děje mne vůbec neštve.
Ale být nepřetržitě naštvaný, nebo mít strach, tím ublížím jen sám sobě. Takže se házím do pohody a věřím, že ten „blázinec“ jednou skončí.
A to bez ohledu na to, jak s tím současné vlády světa zachází. Nevíme, kdy to skončí. Nevíme, kolik nás to bude stát ještě životů. Nevíme, co bude potom. Nevíme, zda nás nečekají ještě větší katastrofy. Zkrátka žádné jistoty a bezpečí, proto se musíme naučit žít v nejistotě a přijmout smrt jako součást života.
Přesto, nebo právě pro to (?) jsem v pohodě.
Také mi pomáhá žití více v přítomnosti, v tom čase tady a teď. Více a častěji si ten čas užívám a uvědomuji. To je čas pohody. Nebo jste slyšeli trilkujícího kosa, který by byl v nepohodě? To by nejspíš nezpíval.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.