O předsevzetí a také o sociální síti
Vánoční kila jsem nenabral, nicméně jsem stagnoval (tedy nehubl), ale pokračovat v hubnutí bych mohl dál, nadváhu mám pořád, byť menší než před rokem touhle dobou. Dám se asi do módního otužování, ale chci postupně, začínám s lavorem. Normálně se koupu a plavu v Jizeře už od nějakých 16 stupňů, ale na studenější vodu se chci připravit.
Chytrý mobil mnozí lidé mají za víc než telefon. Krásně to popisuje Petr Robejšek ve svém blogu: „považují ho za svého služebníka, rádce a intimního přítele a nechápou, že je to jejich dealer, fízl a pasák.“ S tím problém nemám, žádný detox nepotřebuji. Jsem stále citově vázán k tlačítkovému hloupému mobilu bez apek a dalších vychytávek. Je malý, a když občas spadne na zem, nerozbije se, jen se občas rozloží. Telefonovat, posílat a přijímat SMS s ním lze. Dokud slouží, budu ho využívat, koupi chytrého nevylučuji, spíš mi stačí nějaké dědictví po synovi. Jeden dotykáč s windowsy po něm používám jako služební. Možná si ale pořídím nějakého chytráka na dvě simky, ale protože to není má priorita a zásadní touha, tak to neřeším.
Zaznamenal jsem i předsevzetí omezit v tomto roce sociální sítě. Což u mne ani moc nejde. Protože můj vztah k facebooku lze popsat jako dlouhodobou stagnaci a nezájem. Je mi naprosto ukradený, a v podstatě jsem ho využíval nejvíc v roce 2017. Zastihnout mne na facebooku přítomného je v podstatě nemožné, neboť kromě toho, že jsem tam byl naprosto pasivní, tak jsem tam většinou ani nebyl. To, že na semaforu svítí zelená, znamená jen, že mám fb zapnutý, nebo dokonce (svítí-li dlouho), že jsem jen neodhlášen. Což se například stane tak, že se neodhlásí manželka, protože používáme (původně můj) profil společně. Vsunuli jsme tam ženino jméno a dali neutrální fotku. Třeba to nějak pořešíme, přepíšeme ten profil na ni a já definitivně odejdu, jenom se nám do toho nějak nechce. Není to naše priorita.
Facebook v podstatě ignoruji. Není to šálek mé kávy. Necítím potřebu odhalovat své soukromí v podstatě online, natož s něčím a proti něčemu bojovat a být členem nějaké skupiny či bubliny. To mne dávno neláká, místo sledování lajků mnohem raději sleduji dění v přírodě a s lidmi se rád bavím tváří v tvář.
Facebook mi v podstatě nemohl dát tzv. ban, protože jsem mu ho svou permanentní nepřítomností dával já sám. Proč jsem si tedy vůbec zakládal profil? Ukecal mne kamarád, kvůli akci na Karlštejně, nechal jsem tomu volný průběh a čekal, zda mne to chytne. Fotky a nějaké články mne bavily, to ano. Ale mnohem víc věcí spojených s touto (a)sociální sítí mi spíš vadí, a hlavně mne nebaví. Navíc nemám fb zapnutý v mobilu, takže na něm jsem jen tehdy, když mám zapnutý domácí počítač, a ten nemám zapnutý denně, spíše jen párkrát v týdnu. A většinou na něm dělám a sleduji něco jiného, co mne více oslovuje než fb.
K vyjádření názoru, zapsání příběhu, zaznamenání nějaké ptákoviny, vypsání se z něčeho, k tomu mám tento blog. A zde mohu i diskutovat. Je to nejdynamičtější internetové médium, které používám (kromě emailu).
Potom mám ještě webové stránky, které jsou více statické, nicméně i tam to průběžně aktualizuji. Nejsou primárně o psaní, ale o informacích, čím se ještě zabývám a nejen já. A glosuji si tam, ikdyž jen pro pár lidí.
Asi, kdybych se prvně seznámil s facebookem (tj. nezačal si dříve s blogem a webovkami), mohlo to být jiné a asi bych měl širší publicitu. Na fb se nevyjadřuji proto, že bych se bál nějakých „prudičů“, ale protože tam de facto nejsem, tak nemohu ani reagovat a toto je naprosto odradí.
V zásadě je nemám ani zde na blogu, naučil jsem se je ignorovat, nechat být, nepouštět se s nimi do sporu. To, že si o mně (asi) myslí, že jsem arogantní blb, je jejich věc a nepochybně i lidské právo. Mé lidské právo je s nimi vůbec nediskutovat.
Nesbíral jsem ani známky, nevlastním sbírku motýlů, a tudíž nesbírám ani přátele na facebooku. Endorfiny získávám jiným způsobem než z lajků a souhlasných komentářů v nějaké souznějící virtuální bublině.
Kdo mne osobně zná, ví, kde mne najít. Setkávání tváří v tvář upřednostňuji, navíc s pohledem do očí, úsměvem, podáním rukou či objetím. Vám to nechybí? Doufám, že si to užíváte aspoň doma.
Takže mým zásadním předsevzetím je žít, jak již jsem psal.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.