Neumíme spojovat protiklady ...
Dotkli se vášnivého tématu, tedy tématu, které vzbuzuje vášně a je emočně vypjaté. Přiznávají se k obdivu k Václavu Havlovi. Je to jejich srdeční záležitost. Opravdu to z těch článků sálalo.
Vzpomínám na dobu, kdy jsme byli rozděleni na „havlovce“ a „klausovce“, každý měl své preference, ale příkop byl mělký, lidé více chápali, že každý z těchto pánů představoval jednu stranu mince a vzájemně se doplňovali. Protože idealismus bez pragmatismu a zároveň pragmatismus bez idealismu jsou extrémy.
Je to jako tělo bez duše a duše bez těla. Jistě duše bez těla fungovat může, ale ne v této naší dimenzi. Někdo je víc pragmatický, někdo víc idealistický a řekněme, že optimální stav je stav vyrovnaný. Rovnováha je daná buď velkým středem a malými extrémy (Gaussova křivka), nebo dvěma velkými polaritami.
Tam jsme dnes. Skoro by se řeklo, že kdo miluje Václava Havla, musí nenávidět Babiše, Zemana, Klause, ... a naopak. Václav Havel musí být buď bezvýhradně milován, nebo nenáviděn. Nepřipouští se nic mezi tím. Černo-bílý svět, je svět idealizovaný, přirozený je svět rozmanitý, barevný, nebo s různými stupni šedi.
Když za něco VH uznávám, obdivuji, ale za něco jiného ne, mám k němu vztah spíše vlažný, jsem špatný člověk? Totéž, když odmítám nenávidět Zemana, Babiše, Klause, protože na nich najdu i některá pozitiva, jsem taky špatný, že. Jak nějaká pozitiva vůbec mohu najít?
V každém je přece aspoň něco dobrého. A dopředu nevíme, jak se události vyvinou a to, že to zrovna nevyhovuje mé představě, nemusí být celkově na škodu. Někdy se naučíme více ne od těch lidí „hodných“, ale spíše „zlých“. Výše uvedené lidi nemusím, neinspirují mne, ale proč bych je měl nenávidět? Abych se zařadil do té správné skupiny? Extrémně vyhrocené skupiny lidí jsou mi lhostejné, čili nemám rád fanatiky, ať jsou z jakékoliv strany.
Platí zákon akce a reakce, chcete-li rčení „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Když se moc tlačí na pilu, hrozí, že se zlomí, nebo aspoň nebude správně řezat. Nelíbí se mi, když se posuzuje dvojím metrem, stejná věc je jednou dobrá, jednou špatná, záleží, kdo je aktér, ne, co se stalo. Dát facku tomu, kdo stojí na špatné straně je dobrá věc, když naopak dostane facku ten dobrý, je to zločin.
Václava Havla mám v úctě a neplivu po něm. Fenomenální začátek – disident a první léta prezidenství, pak už trochu rozpačitý konec. Jako umělce dramatika jsem ho moc neznal a přiznám se, že při jeho filmovém „Odcházení“ jsem od televize po zhlédnutí asi 3/4 filmu odešel. To je ale mé vnímání, nemusíte s ním souhlasit, ale můžete ho respektovat. Nicméně se za pana Havla nepotřebuji schovávat a považuji jeho „zbožštění“ za medvědí službu jeho odkazu. Říkám tomu kim-ir-senizace. A myslím si, že by sám nechtěl být uctíván jako severokorejský Kim-ir-sen, zakladatel dynastie Kimů a KLDR.
Malý Čecháček Ticháček upřednostňuje Havlíčka (KHB), též Jana Amose Komenského, Jana Husa, svatého Václava a praotce Čecha. Když k tomu doplníme babičku Boženy Němcové máme tu celé „České nebe“ pohromadě. Chybí jen Jára Cimrman.
V tom novodobém českém nebi má Václav Havel jistě své místo, ale není tam sám a jsou tam i lepší. A bohužel přibývají.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.