Syndrom zpovykaného Pražáka
Dříve rozmazlený nevychovaný spratek je dnes hyperaktivní nezvladatelné dítě s diagnózou ADHD, lenost má také svou diagnózu – únavový syndrom nebo prokrastinace. Ano, souhlasím s tím, že jde o důsledek nemoci. Jen, kde se ta nemoc vzala? Proč tu nebyla i dřív? Resp. ona tu byla, jen jsme nevěděli, že jde o nemoc. Že chování dítěte či únava člověka může mít příčinu v nemoci a jako nemoc by se měla i léčit.
Chování některých lidí je také symptomatické, tak jsem si vymyslel „syndrom zpovykaného Pražáka“. Upozorňuji předem, že mnoho Pražanů je vůči této chorobě imunní, a naopak mnoho venkovanů jí trpí. Jak si tedy takovou diagnózu představuji?
Představuji si, že základem je metropolitní velkoměstské myšlení a uvažování, založené na tom, že ČR jsou Čechy a Čechy rovná se Praha a z toho plyne typické chování „nemocného“, tedy z toho vychází i typické příznaky:
- skálopevné přesvědčení, že hlavní město je výjimečné
- že se v něm odehrávají dějiny republiky
- že v něm žijí pokrokoví, moderní, vzdělaní a tvořiví lidé
Tyto, tzv. pozitivní příznaky, snad ani nelze považovat za nemoc a výše uvedené je beze sporu pravda. A nyní, co se stane, když se z těchto předpokladů vyvine „choroba“. Tj. začne se výše uvedené myšlení dále rozvíjet:
- v Praze máme vždy pravdu a děláme to nejlíp ve státě
- v Praze vždy volíme správně, jsme jednoznačně liberálně demokratičtí, prozápadní
- v Praze je nejvíc příležitostí, je to nejkulturnější město, ekonomicky nejvyspělejší, neboť jako jediní překračujeme průměr EU
- v Praze je blaze a draze, a obojí má příčinu v tom, že sem všichni chtějí, ze západu i z východu
- vše, co se šíří z Prahy, je pro vaše dobro
- na venkově nás nemají rádi, protože jsme prý povýšení, pokrytečtí, přitom my do těch zaostalých oblastí vnášíme pokrok, kulturu, zachraňujeme památky a regenerujeme venkov
- prý jezdíme moc rychle a neurvale. A vy byste nejezdili rychle, když se kolikrát musíte po Praze jen pomalu šinout?
Dobrá, dalo by se s tím souhlasit a není na tom nic hrozného. Když se ale bavíte s člověkem, který je netrpělivý, nemá čas, chce vše ihned, tvrdí, že se s takovým přístupem nesetkal, a že má právo a Vy jste dle práva povinen rychle jednat a zjednat nápravu, a následně Vám svým známým právníkem i vyhrožuje …. máte chuť položit mu tuto základní otázku: „nejste náhodou z Prahy?“
Jen si někdy říkám, zda spíš já netrpím nějaký opačným „syndromem venkovského balíka“, když se tu do zpovykaných Pražáků tak „obouvám“. Asi na tom něco bude, ale léčím se: už mi nevadí tolik, jako dřív.
Obě „choroby“ mají jedno společné: ti druzí jsou divní! A o tom to je. Stále platí to tak moudré, ale přitom tak hloupé heslo „podle sebe, soudím tebe“.
Jo, v zásadě jsme všichni stejní, ale každý jsme jedinečný a v tom je ta rozmanitost a pestrost života. A být Česko jen Praha, to by byla opravdu nuda. Na druhou stranu nebýt Prahy a Pražáků, asi bychom se také nudili. Kdo by nám pak vadil a kým bychom se bavili?
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.