Obchodníci s pofidérním zbožím, kterým ….
Dá se říci, že tito obchodníci vymřeli. Oni to mají o to těžší, že jim konkurenci dělá předpověď počasí a tomu lidi věří víc. I tady platí, že dříve byli předpovědi přesnější, počasí asi bylo více předvídatelné, než je dnes. Obchodníci s deštěm zkrátka nemají na růžích ustláno, a tak o nich už ani nevíme, ale ty písničky o nich (Hop Top, Kryštof) a starý americký film, jsou nádherné.
A pak tu jsou obchodníci s artiklem, po němž je velká poptávka. Přesto, že jejich zboží je zdarma, tak za něj tvrdě platíme. Tím zbožím je „strach“.
Zajímavé je, že tady je také velká konkurence a navíc se straší vším možným a nemožným. Je také zvláštní, že jedni straší něčím, co druzí za strašáka nepovažují a naopak.
Tak třeba uslyšíte prodejce, který říká: „nestrašte islámem, ale bojte se Ruska“, na druhé straně tržiště uslyšíte „Ruska se nemusíme bát, ale pokud nezastavíme islám, pak už nebudeme“. To jsou známé věci, máme se bát Bruselu? Neomarxistů? I to se prodává. Strach z EU nabízejí snad všichni tito obchodníci. Nevěříte?
Takže Brusel coby Mordor jsme asi zaznamenali všichni. Odpůrci EU tím straší. A příznivci EU nestraší? Ale kdepak, straší také. Seberou nám dotace. Bez EU nebude mír. Když odejdeme z EU, zchudneme, pohltí nás Rusko a/nebo Čína. Strach, kam se podíváš.
Strach se dobře prodává, navíc je zdarma. Ale je skutečně zdarma? Za strach neplatíme přímo, platíme za něj však velkou daň. Jak kdo. Někdo až životem, někdo jen jakýmsi stihomamem. Dost lidí platí za antidepresiva, za psychiatry, za právníky. Někdo se bojí ztráty pozice, zvyklostí. A hlavně se lidé bojí úhlavního nepřítele.
A ještě máme na výběr z několika úhlavních nepřátel. Stačí si vybrat. Sparta nebo Slavia, Losna nebo Mažňák? Ze strachu se dá uvařit děs s přídavkem běsu, celé kořeněné s hrůzou.
Nejlepší je ten nabízený strach od prodejců nebrat, ať si ho nechají. Nemusím mít všechno. Když strach vleze do hlavy, těžko se ho zbavit, ale lze ho překonat.
Pokud byste nezapínali televizi, nečetli noviny, nedívali se na internet, strach by vás musel potkat přímo (tváří v tvář), nevlezl by k vám prostřednictvím médií.
Ikdyž jsem sledování médií významně omezil, vyhnout se jim zatím nedokážu. I tento blog je médium a i zde se „prodává“ a „kupuje“ strach. Projdu si nabídky a většinou zakotvím u těch, co nemají ve zvyku strašit a co nejsou fanatičtí.
Protože u fanatiků je obava oprávněná, a zvláště u těch, co nabízejí největší dobro: „Ti, kteří slibují ráj na zemi, vytvářejí peklo (E. M. Remarque)“.
To, co považuji za největší problém současné společnosti (a souhlasím tak s prof. Cyrilem Höschlem) je přebujelá byrokracie a politická korektnost. Určitou nadějí je, že byrokracie byla vždy sebezničující, když narostla do obřích rozměrů a politická korektnost u nás stále působí směšně.
Důležité je se nebát a taky nekrást. A strach rozpustit láskou a smíchem. Vím, že milovat svého nepřítele, je velká výzva. Pro začátek stačí neútočit a nevšímat si ho. Když sejde z očí, sejde i z mysli. Nakonec se to nějak semele, nějak to dopadne, a když to přežijem a ještě si to užijem, pak hovno zle.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.