Prezidentem sám sobě
Tak jako prezident se i já prezentuji v práci, doma, ve společnosti, venku na ulici. Sám sobě jsem vrchním velitelem branných sil. Sám si velím a sám jsem připraven k případnému boji jako ten poslední pěšák. Při sobě nosím jedinou osobní zbraň: svou paži, zakončenou rukou, kterou mohu nabídnout k podání, ale mohu ji i uzavřít v pěst a v případě nutnosti udeřit.
Mám jazyk, s nímž se mohu vymluvit, omluvit, ale i domluvit a také nohy, díky nimž mohu odejít, příp. se pokusit utéct. Mohu nabídnout i srdce na dlani, najmě tomu, kdo si to zaslouží.
Mám dokonce dvě základny „zbraní hromadného ničení“, nacházejí se na zahradě a na chatě. Disponuji tu pilami, sekyrami, motykou, lopatou či krumpáčem. Na chatě se najdou i poněkud sofistikovanější zbraně jako např. DTK-SD, čili dlouhý tlustý klacek – středního doletu.
Jako každý prezident má premiéra, mám ho i já. Tedy já mám premiérku. Připadá mi to pohodlnější. Je dokonce i manažerkou kuchyně a dohlíží na věci vnější i vnitřní. Je zároveň i první dámou, ale zvládá i funkci kuchařky, pokojské a milenky. Ministerstvo financi máme rozdělené, jeden se stará o příjmy, druhý o výdaje. Je zajímavé, že i u nás mandatorní výdaje neustále rostou.
Bohužel nemáme výběrčího daní, a protože jsme malá jednotka, musí se prezident a premiérka co otáčet, aby zabezpečili pohodlný chod domácnosti. Každý holt na sebe musí navlíknout více funkcí, aby se to vše dalo přežít.
Ale zase na druhou stranu nám do toho nikdo nekafrá a volby jsme zrušili. Za to si svobodně volíme role, které zrovna chceme hrát. Někdy sice některé role hrát ani nechceme, ale musíme. To už je úděl nejen prezidenta, ale především člověka.
Mojí oblíbenou rolí je role gaučového povaleče, ta se nejlíp hraje, když na sebe moje premiérka vezme roli ministryně zahraničí a odcestuje jednat do blízkého či vzdálenějšího okolí (v každém případě za hranice domova). Když je doma a to v roli premiérky či drába, nastupuji do role pracovníka úklidové firmy.
Tak bez ohledu na to, kdo se stane skutečným a jediným prezidentem země, si žiju svobodně a odpovědně svůj život. A když chci, můžu si i na toho prezidenta zahrát.
Má to ještě další výhodu, kdybych se náhodou jako prezident na své další podřízené role příliš povyšoval, dostanu přes držku, resp. sám si dám přes držku. Ale kolikrát je lepší si toho nabubřelého prezidenta ve mně nevšímat, nebo se začít smát.
Smích je nakonec má nejlepší zbraň, umí všechny (až na některé výjimky) „oddělat“.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.