Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Navštívil jsem německé „ghetto“

4. 07. 2017 13:47:03
Služba státu mě zavála do Berlína, do části, která by se dala nazvat „městem ve městě“. Takže takové, dalo by se říci, ghetto, kde platí zvláštní pravidla a možná se tam mluví víc jiným jazykem než německy.

Tím většinovým jazykem je angličtina, jedná se o poměrně novou čtvrť, moderní budovy se zelení, obchody, hotely, ale hlavně tam jsou zastoupeny vědecké ústavy, univerzita, německé a evropské instituce, pobočky velkých nadnárodních korporací.

Dá se chodit pěšky po upravených chodnících, ale také tam jezdí tramvaje a městské autobusy. Budova ústavu (vědeckého), kde jsem strávil tři dny, byla dokončena před dvěma lety. Setkal jsem se se svými dobrými známými z celého světa. Bylo to po čase a na krátký čas příjemné.

Místo bylo velmi dobře dostupné od stanice S-bahnu „Adlershof“, odkud se přímo dalo cca za půl hodiny dojet do stanice „Südkreuz“, kde staví vlaky jedoucí z/do Prahy.

Žít v takovém „vzdělanostně elitním ghettu“ bych ale nechtěl. Ono je vůbec otázkou, zda a kde tam lidé žijí. Ale nejspíš tam nějaká obytná část bude, přinejmenším studentské koleje. Také bych nechtěl být „létajícím profesorem“, co svůj život tráví v letadlech a hotelech, neboť je účastníkem většiny konferencí ve svém oboru, co jsou na světě pořádány. Mně úplně stačí jen tahle jedna grupa a vycestovat s touto zvláštní „cestovní kanceláří“ jednou za rok do světa. A tak si něco zažít a prožít.

Mám neodbytný pocit, že se takto lidé od sebe oddělují a vytváří se tak světy „úspěšných a bohatých“ a těch „neúspěšných, chudých a frustrovaných“.

Pak jsou místa „promíchaná“, místa pro všechny, kde se setkává veřejnost všeho druhu a přepravní „kanály“, z nichž některé jsou společné (ale hlavně pro „socky“) a jiné ryze individuální, kde přílišné množství individualit vytváří permanentní dopravní zácpy.

Navštívil jsem místo příkladné klidné globální „multikultury“ a cestoval S-bahnem, kde prostě člověk potkává lidi různé podobně jako v pražském metru. No a na těch místech, kde se setkávají různé společenské skupiny, to občas „bouchne“ a pak nám to servírují ve zprávách.

Neplatí si média nějaké provokatéry? To určitě (?) ne. Jejich úlohou je informovat, ale často to přehání, až si myslím, že jejich hlavním úkolem je lidi zejména děsit a některé jedince nechtěně (?) inspirovat k činům proti lidskosti. Nedá se nic dělat, lidé různě frustrovaní, hloupější, závistiví mezi námi žijí. Občas se spojí do různých sociálních či ideologických (fanatických) skupin, které jsou vůči ostatním bezohledné a nenávistné. A otázkou je, zda se jim dá nějak pomoci a jak se před nimi (resp. jejich fanatismem) chránit.

A na to není jednoduchá odpověď. Přinejmenším se zdá, že ani ghetta a ani integrace nefungují. Chtělo by to asi víc respektu (k nim), ale zároveň se nebát vynutit si respekt k sobě, pokud ho „jiní“ nebudou chtít akceptovat. Což znamená jen dodržování jakýchsi „nepsaných pravidel“ naší kultury. Jednoduše řečeno: přestat už konečně „cizí kultuře“ lézt do zadku. A pak ta multikultura nemusí být pěstována jen ve „vědeckém ghettu“. Ostatně ona v běžném životě funguje celkem v pohodě, jen s některými fanatiky to prostě nejde.

Ovšem šířit multikulturu ideologicky zaslepeně jako vědecký experiment, jehož výsledek je nejistý, tomu bych se vyhnul. Někdy se vynakládají peníze na to, aby se zjistilo to, co by před sto lety věděl každý sedlák. Jenže, kde dnes sedláky hledat, že. V západoevropském „vědeckém ghettu“ určitě ne.

PS: inspirativní termín „vědecké ghetto“ vznikl při mém telefonickém hovoru s bratrem, který se ptal: jak jsem se měl v Německu a jak to tam teď vypadá.

Autor: Jan Tichý(Bnj) | úterý 4.7.2017 13:47 | karma článku: 25.22 | přečteno: 2491x

Další články blogera

Jan Tichý(Bnj)

Před karlštejnským víkendem

Tak v sobotu to vypukne. Začneme se srážet na Karlštejně. S někým se možná potkáme už v kempu, s dalšími na nádraží, s dalšími v hospodě a nakonec všichni i s kastelánovic rodinou na hradě.

21.9.2017 v 15:26 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 215 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Zažít spontánnost, nebo zůstat uvíznutý ve stereotypu?

Stereotyp mi sice nevyhovuje, ale nějaká pravidelnost není na škodu. Život je ale častěji o pravidelnosti a stereotypu, než o spontánnosti. Vždycky jsem se ušklíbal nad hláškou „dnes je středa, je ho tam třeba“.

18.9.2017 v 14:35 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 186 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Facebook jsem vzal na milost, ale….

... stále k němu mám tzv. „uherský“ přístup. To znamená, že se tam připojím tu a tam, takže tak jednou za „uherský“ týden, který obvykle trvá tak týdny dva až tři.

15.9.2017 v 7:24 | Karma článku: 9.73 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Autocenzura a potrefené husy

Autor si zakáže psát o tématech, která vyvolávají nelibost, přehnanou kritiku a vášnivou proti-argumentaci. Tím se fakticky ochudí o témata své tvorby.

13.9.2017 v 12:36 | Karma článku: 12.72 | Přečteno: 407 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Irena Aghová

Společnost: O škodlivosti stresu

Téměř denně a několik let se stále hovoří, píše a diskutuje o škodlivosti stresu a lidé jsou nabádáni, aby se mu bránili a čelili mu. Ale co když právě to nabádání způsobuje stres?

24.9.2017 v 5:34 | Karma článku: 5.69 | Přečteno: 97 | Diskuse

Klára Tesařová

Přijít k tanci jako beznohý na parket 1

Ne. Nechodila jsem na gymplu do tanečních. Ne. Nebyla jsem na na maturáku, protože nenávidím šaty a vysoké štekle. Ano! Na mý starý 24letý kolena jsem se rozhodla začít frajerům šlapat na nohy.

23.9.2017 v 16:16 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 258 | Diskuse

Peter Szendy

7 pilířů pseudohumanismu - část druhá

Tak včera jsem zaplácl celý článek jen definicí pseudohumanismu, dnes můžu konečně pokračovat vlastním článkem...

23.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 33.52 | Přečteno: 687 |

Andrea Novotná

Už je tady zas

Napadlo vás někdy, co by se stalo, kdyby se Adolf Hitler objevil v současnosti v Německu Angely Merkel?

23.9.2017 v 13:35 | Karma článku: 16.20 | Přečteno: 616 | Diskuse

David Evan

Jaromír Jágr na Zimních Olympijských hrách v Pchjongčchangu? Tak určitě!

Legendární útočník Jaromír Jágr ohlásil, že uvažuje o účasti na zimní olympiádě, která se bude konat za půl roku v Jižní Koreji. V té době mu bude již 46 let. Je mnoho dobrých důvodů, aby Jágr na Olympiádě v Pchjongčchangu byl...

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 10.46 | Přečteno: 367 | Diskuse
Počet článků 313 Celková karma 12.25 Průměrná čtenost 719

Mám rád život a jsem pozorovatel. Jako každý hraju v životě všemožné role a v různé míře si je užívám.  Píšu, protože mne to baví. Rád se směju. Emoce nehrotím, ale ani se jimi nedusím a radši je vypustím. Nejlepší emocí je pro mne radost.

email: tichy.jan.bnj@centrum.cz

web: http://tichaci-cz.webnode.cz/  (více informací o nás a také blogy v pdf ke stažení)



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.