Buran na facebooku
Nejsem „onlajnista“, tj. člověk, co je furt online, tedy připojen k síti. Protože počítač používám pracovně, doma se mu snažím vyhnout. Nicméně občas ho i doma otevřu, abych si přečetl či napsal blogy, projel své oblíbené stránky, odpověděl na emaily, příp. vylepšil své vlastní stránky.
V tu dobu se přihlásím i na FB, mrknu na obsah, když se zrovna vyskytne známá tvář a požádá o přátelství, tak jí to potvrdím a pak se vracím ke své oblíbené činnosti. Před vypnutím počítače se z FB odhlásím, tím se podívám, zda se něco nezměnilo a mám zas třeba na týden (spíš dva až tři) pokoj.
Na jedno přihlášení mám FB otevřený třeba dvě hodiny, ale fakticky tam trávím jen několik minut. Není totiž nic, co by mě tam zaujalo. Nějaké fotky přátel, příp. vtípek či komentář a pak lajky. Tato „zábava“ mne míjí, čili se zde asi zase chovám jako buran.
Možná je to tím, že nemám chytrý telefon, který by mne upozornil na to, abych se okamžitě podíval, neboť nějaký přítel něco vtipného či chytrého napsal či sdílí. A to musíš, kamaráde rychle, neboť za chvíli může přijít rychlá FB virtuální smrt, protože další přátelé komentují, sdílejí a lajkují o 106.
Nemám chuť být online, připadám si tak závislý a nesvobodný. A nemám rád vnucování a vtírání. To ten facebook umí dokonale, pořád se vtírá, zda si nechci aktualizovat profil, přidat fotky, napsat komentář, uzavřít přátelství.
Protože má odpověď je „děkuji, nechci“, na FB jen „mrknu“ a jdu si po svých. Podobně to mám s linkedin nebo jak se to jmenuje. Tam jsem zapomněl i heslo, takže tam nechodím vůbec. Jak jsem se vlastně k tomu dostal? Celkem jednoduše, k obojímu jsem se nechal přemluvit kamarádem. O tom, jak jsem se dostal na FB, jsem psal zde.
Tak jsem přišel někam, kam jsem ani nechtěl a kde se nějak dobře ani necítím. Zatímco linkedin už dlouhou dobu zcela ignoruju, FB občas zapnu. A někdy tam i něco napíšu, někdy je to i mimo mísu, jsem prostě fejsbůčkový mimoň.
FB mne tedy (zatím) neokouzlil, ale nejspíš je to moje chyba. Jsem ten, co ze začátku našlapuje poněkud nesměle, zkrátka mám pomalý rozjezd. Tak jsem na blogu nejdřív jen četl, pak jsem se osmělil a založil si blog, začal psát a pak i diskutovat.
Dávám přednost té staré osvědčené komunikaci „face to face“ a raději čtu knihy a prohlížím ksichtíky ve fotoalbech. A s těmihle „předsudky“ přicházím do „ksichto-knihy“.
Zkrátka v tuto chvíli se s FB míjíme (ještě jsem pro sebe nenašel jeho užitečnost), ale třeba ho někdy v budoucnu vezmu na milost, nebo on mě. Uvidíme. I burani se (někdy) s „nepatřičným“ prostředím dokáží sžít.
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.