Na počátku byla kniha
Pak to byly pohádky, které četli rodiče a ve škole jsme začínali slabikářem. Když jsme ovládli četbu, sáhli jsme po knihách a zde už se naše cesty rozcházejí. Každého si přitáhlo něco jiného, skladba knih se měnila i s věkem. Tak mi to připadá normální, přirozené.
Už si ani nevzpomenu, kdy jsem začal psát. Samozřejmě byly to povinné slohy ve škole, jak šel čas, tak jsem se většinou věnoval něčemu jinému. Pak jsem začal psát do Zpravodaje Benátecka, nejprve o dění ve spolcích, kde jsem působil a poté jsem přidával i vlastní názory a úvahy k dění ve městě.
Po více jak deseti letech jsem měl v počítači už pěknou porci článků, něco jsem měl v „šuplíku“, také jsem napsal pár her pro naše autorské dětské divadlo. Tak mě potkávali lidé a říkali: četl(a) jsem tvůj (Váš) článek ve Zpravodaji, měl bys(te) vydat knihu. Zpočátku jsem se usmíval a mávnul nad tím rukou. Ale pak mne to zaujalo.
K padesátinám jsem si vydal „knihu“ (sešit A4), sto kousků, vytiskl mi ji místní tiskař, obrázky kreslil kamarád, většinu výtisků jsem rozdal jako dárek. Vyšel mi z toho takový „pelmel“ (všehochuť) a já přemýšlel nad názvem a ani nevím proč, vzpomněl jsem si na V. I. Lenina a na jeho Spisy, které nám ve škole vnucovali.
Tak jsem si zvolil Spisky (přece jen jsem mnohem skromnější psavec) a jsa vystudovaný chemik, vznikly „Spisky chemikovy“ a to je ta kniha na počátku. Uzavřel jsem tím jednu etapu svého psaní, otevřel „šuplík“ a po ročním váhání jsem začal zde na blogu.
Tato aréna mi vyhovuje. Začal jsem se zde realizovat, napsal poměrně dost článků různých témat. Pro radost (nejen) svou jsem vydal další „knížku“ (zas 100 ks) „Chemik bloguje“, která obsahuje články prvního roku (únor 2015 až únor 2016) mého „blogování“.
Když srovnávám blogové články do „knihy“, snažím se je rozčlenit do kapitol. Jde o příběhy a postřehy ze života, filozofické úvahy, vyložené kravinky a také reakce na společenské a politické události. Některé články jsou těžko zařaditelné, protože obsahují více kategorií. Nicméně nějak jsem se s tím vždy vypořádal a všechno, co jsem psal a píšu, ke mně patří.
Píšu, jak to přijde, co mne zrovna napadne, co mne inspiruje. Blog je vynikající v tom, že každý si může „sebrat“, co chce. Pro ty, kdo by (ode mne) chtěli třeba víc, jsem si založil webovky. Nyní jsem je trochu aktualizoval a nabídl ke stažení i staré „Spisky“, najdete tam i blogy roku 2016 a takové malé vzorky.
Kdo bude chtít mé „instantní umění“ v šustícím papíru, může si o něj napsat. Pro ty, které by to mohlo zaujmout, navigace (odkaz) zde. Třeba to někoho obohatí, možná trošičku i mě :) .
Kdo by se chtěl při této příležitosti seznámit se Zpravodajem Benátecka, může tady.
(původně jsem sem chtěl vložit ilustrovaného autora od Michala Krofty, ale mám ho jen v pdf, tak mi to nešlo, tak se podívejte na odkaz a stáhněte si Spisky)
Jan Tichý(Bnj)
Nalodil jsem se na loď blogosvěta
Využívám Hydeparku pro informaci, že jsem vstoupil na blogovou platformu blogosvět, kde se mj. „potkávám“ i s bývalými zdejšími pisálky jako Lubomírem Stejskalem nebo Bohumilou Truhlářovou.
Jan Tichý(Bnj)
Házím do toho vidle!
Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Jan Tichý(Bnj)
Najdu někoho ochotného?
Tak nějak nastal čas změny. Předdůchod ani předčasný důchod mi v brzké době nehrozí, ale duše už mě volá jinam. Ještě nevím úplně kam, ale nabádá mě k tomu, že je na čase dělat méně práce v systému.
Jan Tichý(Bnj)
Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?
Není to tak úplně pravda a snažím se lidem pomoct, jak umím. Přesto právě v souvislosti s televizí existují lidé, kteří mě dokáží vytočit.
Jan Tichý(Bnj)
Proč podporuji stávku?
Níže uvádím důvody. Má žena se stávky účastní aktivně v Praze. Ani jeden z nás nejsme v odborech. Já na svém malém pracovišti (ve čtyřech lidech celkem) žádné odbory nemám ani je nepotřebujeme.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase změna některých mouder nebo spíš hesel?
A kterých? Osobně bych změnil následující hesla: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“, „Podle sebe soudím tebe“ a „V jednotě je síla“.
Jan Tichý(Bnj)
Pod povrchem a za zrakem
To, co na první pohled nevidíme, neumíme změřit, vysvětlit a definovat, to neexistuje? Ono to ale existuje, jen to neumíme vnímat, protože je to pro nás skryté.
Jan Tichý(Bnj)
Rozděl a panuj
Už v tomto hesle je schována odpověď na otázku „kdo rozděluje společnost?“. Kdo by ji rozděloval, logicky ten, kdo chce vládnout, kdo chce moc a kdo chce žít na úkor druhých.
Jan Tichý(Bnj)
Dva v jednom
Proč? Protože sem dávám dva druhy fotek. Jedny fotky pořídila fotopast a druhé fotky jsem pořídil (neplánovaně) mobilem na procházce se psem. K tomu ještě popisný text.
Jan Tichý(Bnj)
Do Vrchlabí dvakrát v týdnu
Že si do Vrchlabí pojedu pro sekačku bylo naprosto logické, ale že tu cestu absolvuji po pondělku ještě v pátek, by mě ve snu nenapadlo. Navíc, když mi v pondělí řekli, abych počítal tak s dvěma týdny.
Jan Tichý(Bnj)
Cesta do Vrchlabí
Tak jsem se podíval v pondělí do Vrchlabí. Toto město jsem již několikrát navštívil, prohlédl si zámek s parkem, Krkonošské muzeum, náměstí.
Jan Tichý(Bnj)
Zeptej se sám sebe
S kým bys chtěl trávit čas? Třeba na dovolené nebo dokonce na pustém ostrově. S kým bys rád zašel na pivo nebo kávu? S kým by sis rád poseděl a popovídal?
Jan Tichý(Bnj)
Pět sloves
Našel jsem pět sloves, kterými si dovolím charakterizovat svůj život. A která že to jsou a proč? Být, mít, chtít, moct a nemuset.
Jan Tichý(Bnj)
Jak se mi díky strýci připomněla zesnulá maminka
2. listopadu je den, který je v kalendáři označen jako Památka zesnulých, lidově se mu říká dušičky, a především o víkendu (nejbližším tomuto dni) se zaplní hřbitovy, aby lidé vzpomněli na své zesnulé blízké.
Jan Tichý(Bnj)
Práskači sobě
Používat slovo „sobě“ ve třetím pádu je docela zajímavé. Je to snad nějaká sebestřednost? Až tak bych to neviděl, např. „Národ sobě“ připomíná sbírku na Národní divadlo.
Jan Tichý(Bnj)
Neměl bych přestat psát?
Tak si říkám, zda už neskončit se psaním. Teď v melancholickém podzimu a za prodlužujících se nocí, kdy je na to psaní více času?
Jan Tichý(Bnj)
Zdraví ve svých rukách
Byl název přednášky a besedy o zdraví s propagátory funkční medicíny Davidem Čechem a Alešem Svobodou, kterou jsem se svými kolegy pořádal v našem městečku.
Jan Tichý(Bnj)
Jak reagovat na další byrokratický nesmysl?
S těmi byrokratickými nesmysly se poslední dobou roztrhl pytel. Jako by ti úředníci nebyli ani lidé, ale spíše nějací chovanci našeho či evropského ústavu pro choromyslné.
Jan Tichý(Bnj)
Sluníčko už je nízko, ale ještě pěkně hřálo
Chodit v druhé půlce října v tričku je na jednu stranu fajn, na druhou stranu docela divné. Ale co, stejně člověku nezbývá než se přizpůsobit.
Jan Tichý(Bnj)
Být autentický je nejlepší
Buď sám sebou. Buď upřímný (hlavně k sobě). Nenalhávej si. Jdi svou cestou. Že se s ostatními poněkud míjíš? Že to nemůžeš udělat? Proč?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.