V každém případě bylo zajímavé sledovat jeho dosavadní politickou kariéru. Na počátku umně využil naštvanost voličů, oslovil najmě ty od středu doprava a „vyluxoval“ ODS. ODS po volebním debaklu roku 2013 nezbylo než začít skoro od nuly s novým šéfem a opřít se o prověřenou (dlouhodobě úspěšnou) komunální základnu. ODS se zatím odráží ode dna a uvidíme, jak se jí bude dařit. Nejspíš dosáhne dvojciferného výsledku a potvrdí odraz ode dna. S „neblahou pověstí“ jako „koulí na noze“ asi dál nebude schopna dojít.
Babiš určitě „naboural“ dosavadní stranický systém a přesměroval „penězovody“ směrem od „zavedených stran“ k sobě. V koalici s ČSSD se projevil jeho „levičácký populismus“ a tak úspěšně začal luxovat hlasy socialistů a komunistů, což bylo vidět v krajských volbách.
Má sice našlápnuto k volebnímu vítězství, ale zároveň to trochu předznamenává jeho pomalý či rychlý sestup. Jeho výhodou je, že může zmizet stejně rychle, jako se objevil. Teď si upevnil pozici tím, že může rozhodovat o sestavení kandidátek sám. Tím jistě někoho naštve a zároveň se odkrývá: kdo mě bude poslouchat, bude se mít (u mě) dobře.
Už nebude dále možné, aby si dlouho hrál na „nepolitického politika“, neboť již nějaký čas je součástí politiky, kterou spoluvytváří. Takže roli spasitele a čističe Augiášova chléva už mu bude „žrát“ čím dál tím míň lidí. Jde jen o to jak dlouho.
Pak už záleží na samotném Babišovi, kdy ho to přestane bavit a z politiky odejde. Při jeho pověstné pracovitosti, si nedokážu představit, že by ustál (nudnou) roli opozičního poslance. Pokud se nestane premiérem či ministrem, asi to v politice zabalí. V ANO pak zůstanou „sirotci“ bez vůdčího vedení.
Babiš (vědomě či nevědomě) uvolnil místo „od středu doprava“ a tam se dá očekávat pěkná tlačenice: ODS, TOP-09, lidovci, STAN a nově také Realisté. Komu se podaří sebrat hlasy, které leží doslova na ulici? Přesvědčovat přesvědčené nemá smysl. Známe své „pappenheimské“ a můžeme tak přistoupit se skřípěním zubů k volbě menšího zla s tím, že víme, že nás zase zklamou, anebo k nové naději (Realisté) s tím, že nás zklamat sice mohou, ale je to aspoň příležitost ke změně.
Mně osobně se (u Realistů) líbí uplatňování Paretova pravidla 20/80 a jsou asi jediní, kdo by podpořili (můj) návrh ústavního zákona, který zní: „Opustit Poslaneckou sněmovnu v tomto volebním období nesmí žádný zákon, s výjimkou zákona zrušeného“.
ČSSD asi čeká velká ťafka, ale určitě ne tak velká jaká v minulých parlamentních volbách dopadla na ODS. Dvojciferný výsledek je jistý (přece jen ty „jistoty“ u části voličstva stále táhnou). Jenže se tentokrát může blížit víc té desítce než dvacítce.
A pak uvidíme celkový výsledek. Koalici ANO, KSČM a SPD Tomia Okamury nepředpokládám, protože doufám, že aspoň jeden z těchto subjektů bude mít rozum a do takového (sebevražedného) uskupení nepůjde (Tomio zas takovej Pitomio není) a dva to dohromady (snad) nedají. Samozřejmě je otázka, zda půjde něco smysluplného „slepit“ s ANO či dokonce bez ANO.
To se teprve uvidí. Také se projeví výsledky zavedení EET a dalších „buzerací“. Zlepší se výběr daní a narovná se podnikatelské prostředí? Tomu nevěřím. Možná v Praze a velkých městech se to trošku pročistí (větší konkurence, anonymita, víc podvodů), na venkově očekávám spíš, že EET bude pro mnohé „posledním hřebíčkem do rakve“ a zavřou „krám“. A třeba to „venkované“ svým hlasem nějak „ocení“.
ANO na podzim nejspíš dojde na vrchol. Ale z vrcholu už následuje jen cesta dolů. Možná, že historie jednou Babiše ocení jako likvidátora „stranického systému“, který už nebyl schopen generovat vhodné lidi do služby veřejnosti, což politika je (nebo by aspoň měla být).
Ta degenerace je do očí bijící. Nejen u nás. U sousedů, v největším a nejvlivnějším evropském státě se může stát kancléřem člověk, který si vyseděl posty v Europarlamentu a údajně nemá ani maturitu (Martin Schulz). Už se u nás začíná skloňovat „zlatá Merkelová“. Asi i Německo (a potažmo EU) potřebuje ke změně systému své „hrobaře“.
Takovou roli před lety u nás velmi dobře zvládl známý to „kůl v plotě“ Milouš Jakeš.